Kelti - nebo také Galové - bylo označení starověkých příbuzných etnických skupin indoevropského původu, které od poloviny 2. tisíciletí př.n.l. osídlili jižní části střední a západní Evropy - od Čech až po Francii. Jejich etnogeneze byla ukončena na přelomu 2. a 1. tisíciletí př.n.l.
Z jazykového hlediska měli spoustu společných znaků s Italiky na jihu a Germány na severu. Keltové byli nositeli laténské kultury.
V období 7. až 5. století př.n.l. se keltské osídlení rozkládalo od Francie až po Karpaty a to včetně Britských ostrovů, Španělska, severní Itálie a části balkánského poloostrova. Z 5. století př.n.l. pocházejí první písemné památky o Keltech a jejich úzkých kontaktech s Řeky, Etrusky a Římany.
Roku 278 př.n.l. se Keltové usadili i v malé Asii. V 1.století př.n.l. byly keltské kmeny pod římskou nadvládou, jejich území na sever od Dunaje obsadili Germáni.
Ve 3. a 2. století př.n.l. žil na území Čech keltský kmen Bójů, na Slovensku to byl v 1. století př.n.l. keltský kmen Kotínů.
Rozvinutý obchod s železem, solí a hospodářskými produkty jako i společenská organizace kmenů umožnily velmi rychlý rozvoj keltské civilizace po celém jimi osídleném území. Společnost Keltů tvořila vládnoucí vrstva, svobodní řemeslníci, rolníci a vojsko.
Do vládnoucí vrstvy patřili i osoby, jež měli označení druid.
DRUIDOVÉ nebyli jen kněžími starých Keltů v Galii a Británii - jejich společenské zařazení bylo daleko složitější.
Třebaže Plinius předpokládá, že název druid je odvozen od slova drys - dub, což byl posvátný strom starých Keltů, je více než pravděpodobné, že slovo druid vzniklo z kmene dryod, což znamená "učený muž".
Tímto názvem totiž byla označena celá keltská privilegovaná vrstva, určená vykonávat čelné funkce v kmenovém svazu, jako například sdělovat vůli boží, vyučovat a lid, léčit jej i jejich stáda dobytka. Druidové se zabývali také pozorováním nebes a podle poznatků pak sestavovali kalendář.
Jejich výsadou byla také role soudcovská.Druidové se dělili na:
- BARDY - to byli pěvci, básníci a dějepisci
- OVYDDY - to bylo označení pro lékaře a přírodopisce
- kněze a právníky.
Druidi, kteří léčili a věštili obvykle obcházeli příbytky ve své osadě. Při věštění se většinou dostávali do transu pomocí bylin, jejichž účinky velmi dobře znali. Byli uctíváni se vší vážností a povoláváni panovníkem, aby se vyjádřili k závažné soudní při nebo k vedení války. Pravděpodobně také velmi dobře znali složení a funkce lidského těla, protože se dožívali dvakrát až třikrát delšího věku než bylo obvyklé. Možná jim k tomu napomohl i systém cvičení WYDA, který lze přirovnat k józe.
Druidi měli i své ženské protějšky v druidkách čili drusadách. Tyto ženy přebývaly na různých ostrovech a těšili se mimořádné vážnosti, neboť byly i strážkyněmi druidských tajemství.
Druidové své vědomosti a poznatky nezapisovali neboť tvrdili, že slovy se nedá vyjádřit všechno a z písemného záznamu se lehko stane dogma. O životě Keltů tak víme pouze z ústního podání zachovaných tradic nebo z písemných záznamů antických spisovatelů. Těžko posoudit nakolik jsou tyto záznamy věrohodné.
Je omyl domnívat se, že proslulé megalitické stavby, jako například Stonehenge a další kamenná seskupení typu kromlechů či menhirů, mají něco společného s druidy, nebo že dokonce byly na popud druidů zbudovány….
Když se objevili druidové, byly tyto stavby již dlouhá staletí v rozvalinách. Je jen přirozené, že i nový keltský kult je začal používat jako své svatyně.
V Čechách nám Kelty připomíná například známé oppidum Závist nad Zbraslaví u Prahy.
Uvedeno ve spolupráci se serverem druidova.mysteria.cz
|
