O významu slova pravda jsou vedeny diskuse už po celá tisíciletí. Vždyť každý máme tu svoji a není v lidských silách nalézt tu jedinou, skutečnou a objektivní. Myšlení, vnímání a prožívání každého z nás, z více či méně subjektivního úhlu pohledu, je ovlivňováno už od raného dětství naší výchovou, vzděláváním a zkušenostmi získanými v průběhu života.
Své pojetí slova Pravda jsem dlouho nacházela převážně v názorech rodičů, učitelů a ostatních uznávaných autorit, včetně mého manžela. A tak se stalo, že jsem vlastní Pravdu po mnoho let schovávala a na její úkor upřednostňovala různé Pravdy cizí, o nichž jsem byla přesvědčená, že jsou lepší, chytřejší a moudřejší než je ta moje.
Až jednou se to stalo. Moje domácí autorita klopýtla (nejspíše o vlastní nohu) při jednom ze svých krkolomných duševních přemetů, a plna boulí a modřin vyprávěla na potkání každému o svých nezasloužených útrapách a velké nespravedlnosti světské vůbec. A jak jsem si tak všechny tyto křivdy představovala, v nejrůznějších barvách, tvarech a odstínech, poprvé v životě jsem spatřila Pravdu svoji, až doposud pečlivě uschovanou, slabou a uťápnutou. Měla podobu jakési překážkové dráhy, kterou všichni v průběhu svého života, hůře či lépe, zdoláváme. Náhle jsem pochopila, že jak vysokou míru Pravdy si ve svém hodnotovém žebříčku nastavíme, tak rychlý a náročný závod (nejen s druhými, ale především se svým svědomím) poběžíme.
Se zájmem jsem začala sledovat i Pravdivá klání ve svém okolí - v mezilidských a partnerských vztazích, na školách, ve státním i soukromém sektoru, ve vládě a parlamentu, doma i v zahraničí. Zjistila jsem, že v této disciplíně nevítězí jen ti nejsilnější a nejschopnější borci, ale ku podivu i zcela netrénovaní závodníci, tzv. diplomaté-manipulátoři, kteří si své laťky staví mnohdy na tu nejnižší společensky přijatelnou úroveň. Často bývají velmi úspěšní, jejich nevýhodou však je, že bývají v průběhu závodu, dříve či později, diskvalifikováni či vystřídáni, mnohdy jej vzdají i oni sami.
Nyní již vím, že existují různé Pravdy - od těch milosrdných, moudrých, prostých a nezištných až po Pravdy vypočítavé, tvrdé a zlé. Záleží na rozhodnutí každého z nás, kterou z nich v určitý okamžik k danému účelu použije. Škoda jen, že ti, kteří vidí Pravdu většinou jen v černobílých odstínech, převážně z té racionální, účelové či konkurence schopné stránky, většinou ani neuvěří, že ji lze spatřit i jinak.
|
