Keltové byli první obyvatelé naší země, které známe jménem, vzhledem k tomu, že mapuji keltský odkaz na Moravě, jsem se rozhodl, že popíši zde i jejich historii, kulturu, kmeny archeologické nálezy a další…
Logicky začneme keltskou etnogenezí a od jejich předků se prokoušeme až na vrchol keltské kultury. Ale musím upozornit, že tu nenajdete skoro nic co by se týkalo keltského působení v Čechách a s ním spojené kultury atd. jedná se pouze o Moravu a Slezsko.
Keltská etnogeneze.
Je název pro proces utváření keltského lidu, zahrnuje zkoumání jak Keltů, tak jejich předků a všech jejich kultur. Názory některých badatelů na problematiku se kolikrát dost liší.
Doba Bronzová na Moravě ( zhruba 2000 - 1000 př. n. l. )
Tato část pravěku má název, od nejpoužívanější suroviny té doby - bronzu, který se v první polovině 2. tis. Př. n. l. dostal do střední a západní Evropy. Kultura rané doby bronzové, která se rozšířila i na naše území se jmenuje Únětická.
Nazývá se podle naleziště Únětice na SZ okraji Prahy. Zasahovala Moravu, Slovensko, Polska a stř. Německa. V této době se již pomalu začala vytvářet majetková nerovnost.
Přelom doby bronzové a železné (kolem roku 1000 př. n. l . )
Na počátku se začalo objevovat železo a železné výrobky jen málo, ale postupně se stává hlavní výrobní surovinou jak pro nástroje, tak pro zbraně. Abychom měli doplněnou keltskou etnogenezi, musíme si charakterizovat ještě 2 kultury, které hrály významnou roli při vytváření "předkeltské" společnosti.
Kultura Popelnicových polí
Jedním z hlavních rysů této kultury je to, že své mrtvé spalovali a dávali do uren - popelnic. Ostatky mrtvých v popelnicích potom byli pochovány na velké hřbitovy - popelnicová pole. Nad těmito hřbitovy, resp. nad jedním hrobem se nestavěla žádná mohyla ani nic podobně, ale byl seshora zřetelně označen.
Kultura Lužická (asi 1300 - 800 př. n. l.)
U nás zasahovala na sever našeho území. Měla pohřebiště s žárovými hroby. Lidé této kultury již stavěli opevněná hradiště. Tato kultura k nám přišla z území kolem Lužice, Slezska a dnešního Saska. Přebírala některé prvky z kultury popelnicových polí.
Tyhle kultury mladší doby bronzové bychom již mohly brát jako "proto-Kelty", i když někteří badatelé to odmítají, že do proto-Keltů bychom již mohly zařadit splývání kultur mladší doby bronzové a nejstarších kultur doby železné.
Doba Železná (asi 1000 př. n. l. - 0)
Tak jak je pojmenovaná doba bronzová, podle své hlavní suroviny, tak je to i u doby železné.
Samotná doba železná se dělí na 2 hlavní části.
- Starší doba Halštatská (asi 800 - 450 př. n. l.)
- Mladší doba Laténská (asi 450 - 0)
Doba Halštatská (asi 800 - 450 př. n. l.)
Dělení:
- halštatská kultura mohylová - J a JZ Čechy
- kultura Bylanská - střední a severozápadní Čechy
- kultura Slezsko - Platěnická - V Čech a sever moravy
- Horákovská kultura - J Moravy, okolí Brna
- východní
- západní
Halštatská kultura svůj název dostala podle hornorakouského Hallstadtu, kde byly na velkém pohřebišti nalezeny velmi bohaté nálezy. Tehdejší obyvatelé se zabývali hlavně těžbou soli v solných dolech a částečně i obchodem , který byl již na vysoké úrovni. Přispěl k rozdělení lidu halštatské kultury na prostý lid a "knížecí vrstvu" - bohatá vrstva obyvatelstva - většinou náčelník a lidé okolo něj, vojevůdci, atd. některé učebnice hovoří o "halštatských knížatech."
Tohle je typický rys halštatské kultury ( majetková nerovnost ). Dokladem toho jsou i tkz. "knížecí hrobky" - velké mohyly s rozsáhlou pohřební výbavou. Hlavně šperky, keramika, zbraně, železné výrobky, ale i a hlavně vůz ( čtyřkolový, u vládnoucí vrstvy, ale ne vždy ) a koňský postroj. Symbolem halštatské kultury se stává kromě mohyl i kůň a vůz. V hrobech bojovníků se tedy kromě mečů atd. nachází i tyto prvky ( koňský postroj ).
Pohřbívá se tedy do komorových hrobů - mohyl. Některé mají jako základnu kruh jiné elipsu a jsou stavěné tak, že uvnitř je kamenný věnec, v kterém jsou kameny poskládané tak, že tvoří uvnitř mohyly komoru, kde je položen nebožtík či popel, keramika ( typickým znakem halštatské keramiky je zdobení geometrickými tvary) a další věci. Pohřbívalo se jak kostrově, tak žárově. Mluví se o tkz. "birituálnosti". Zvláštnost je, že kostrový hrob je skoro vždy jen u žen ( i prostých ) a vladařů.
Halštatská kultura se rozrostla do Francie, J. Německa, Moravy a Čech, Z. Slovenska, samozřejmě Rakouska a části Švýcarska - to vše je považováno za pravlast Keltů.
Kultura Slezsko - Platěnická
Její název je odvozován od Platěnic u Pardubic a Slezska. Kromě Slezska , části Moravy, zasahovala taktéž i do Polska - hlavně na jeho jižní okraj. Jedním z prvků této kultury je, že v ní přežívají prvky kultur Lužické a popelnicových polí. Lid této kultury pohřbíval své mrtvé žárově, odmítal rozdělení společnosti na "vrstvy" a nestavěl velké mohyly.
Horákovská kultura
Takže svůj název nese od nejvýznamnějšího nálezu, a to mohyly Hlásnica u Horákova.
Lid této kultury žil v nevelkých, otevřených osadách, kterých bylo zatím ověřeno 130.
Později ale začali budovat i opevněná hradiště, kvůli nájezdům Skytů z východu. Oproti kultuře Slezsko-Platěnické tento lid stavěl velké mohyly a ve společnosti byly majetkové rozdíly. Horákovské kultuře je připisován i záhadami opředený nález v Býčí skále. Celkově u horákovské kultury není v mohylách luxusní vybavení, ale v Býčí skále byli nalezeny opravdové unikáty, včetně importovaných předmětů ( zřejmě i proslulá soška býčka ), což je velmi nezvyklé. Jejich zánik podle všeho měli způsobit Skytové, ale není to ověřeno.
Nálezy doby Halštatské na Moravě
Mohyla Hlásnica u Horákova - keramika, malovaná geometrickými vzory na červeném podladu.
Spony, jehlice, náramky, koňská udidla a dlouhé meče ze železa nebo bronzu.
Vozy pobité zlatými a železnými nýty a dalšími ozdobami, jantar, kleště, kladiva, srpy, kosy.
Býčí skála - soška býčka, žezlo a přilba
|
