Mozek je zatím nejvýkonnější počítač na světě a jeho kombinační schopnosti zatím nikdo nepřekonal. Ukládá v sobě všechna data sesbíraná po dobu našeho života a umí pracovat jak s daty čistě informačního charakteru, tak i s uloženými obrazy a zážitky s emocemi.
Pracuje ve dvou rovinách. V té první shromažďuje data s nízkou hodnotou emočního znaménka a v té druhé naopak pracuje s emočně vysokými hodnotami. Příkladem prvního je učení zeměpisu, pokud v něm nemáte zalíbení. Jednoduše si vkládáte data do hlavy s nízkou hodnotou prožitku. Příkladem druhého je první rande. Vysoká hodnota emocí v tomto případě způsobuje, že si tyto dny pamatujete celý život, oproti tomu zeměpisná data se rychle odkládají do nedostupné paměti podvědomí a již se vám v hlavě tak často neobjevují.
Během života se nám ukládají neskutečné objemy dat. Vše, co vidíme, slyšíme, jíme, osaháváme a čicháme. Tato data jsou shromažďována podle přesných pravidel do jakýchsi šanonů.
Do mozku dále vstupují informace již v těle matky, kdy mozek začíná být poprvé funkční, v šestém měsíci jsou již zcela vyvinuty buňky zodpovědné za vědomí.
Na základě nasbíraných informací v naší hlavě se během života utvářejí emoční vzorce. Ty vznikají ze zážitků s vysokou hodnotou emoce. Během výchovy v úzkém vztahu s rodiči a ve vztazích s milovanou osobou druhého pohlaví.
Co to tedy je emoční rovnice?
Emoční rovnice je zápis uložený v mozku s hodnotou pravdy, který popisuje určitý druh chování působící tutéž hladinu emočního prožitku jako při jejím vzniku.
Příklady rovnic:
"Každý mě okrade"
"Blízké osoby mě zradí"
"Vždycky budu na všechno sám"
"Jsem tlustý a ošklivý"
Jak vznikají?
Emoční rovnice vznikne například v následující situaci. Matka má nefunkční vztah se svým manželem a je díky tomu velmi nervózní. Malé dítě ve věku 2 let vyžaduje pozornost matky a je na ní zcela závislé. Matka však dítě stále odmítá a odstrkuje. Protože mozek dítěte nemá žádné jiné vjemy z okolního světa a matka je pro něj jediným kontaktem, vzorem i autoritou, přijímá veškeré její chování, postoje i mluvu s hodnotou pravda. Vnikne mu v hlavě tento emoční vzorec "Za lásku se musím vždy prát"
Jak se projevují?
Emoční rovnice jsou instrukce, podle kterých podvědomá část mozku pracuje. Kreativně vytváří situace, ve kterých se tyto emoční vzorce potvrzují. Existuje závislost mezi emočními vzorci jedince, společnosti i okolím, které se nastavuje kolem člověka, či celé společnosti. Nezáleží totiž na vzniklých situacích, ale na emočních rovnicích, které se v situacích potvrzují. Mozek totiž nemůže pracovat s hodnotami nepravda. Ověřuje si tedy, zda v něm uložené informace jsou stále pravdivé.
Jak je odhalit?
Při potvrzování rovnic se vždy uvolňuje vysoká hodnota emoce a máte pocit, že to, co se kolem vás děje je pravda, i když to ostatním může připadat absurdní.
Příklad:
Máte svoji váhu v pořádku a jdete si koupit kalhoty. V obchodě si je obléknete a v zrcadle se na sebe podíváte. V hlavě vám projede myšlenka "Ty jsi ale tlustý" s nepříjemným pocitem. Sami však víte, že dle měřítek společnosti tlustí nejste. Prostě se vám přehrála informace uložená od někoho jiného s hodnotou pravda. Vy této myšlence buďto uvěříte, nebo ji označíte jako nepravda a tím rovnici přepíšete.
Jak rovnice otočit ve svůj prospěch?
Emoční rovnice nemají pouze negativní sílu, ale i pozitivní. Nepřinášejí do života pouze nepříjemné věci, ale i příjemné. Je proto důležité poznat ty destruktivní a nahradit je příjemnými a pro nás pozitivními. Jak se to dělá? Vezmete si všechny rovnice, které jste odhalili ať už sami nebo během sezení s odborníkem a najdete jejich přesný opak. Musíte ale zachovat jejich pravdivost a emoční sílu. Jinak je váš mozek nepřijme. Ten vždy upřednostňuje vstupy s nejvyšší hodnotou emoce. Pokud bude hodnota emoce nové rovnice nižší než ta stará, nemůže ji mozek přepsat.
www.mujvztah.cz
|
:-)
