Co většinou lidé ke štěstí skutečně potřebují:
- dostávat lásku a podporu od ostatních
- dávat lásku a podporu ostatním
- přijímat a dávat lásku a podporu sám sobě
- mít důvěrný vztah s druhým člověkem
- víru v dobro
- najít si svůj životní cíl (smysl života) a jít si za ním.
Aby se mohl člověk cítit šťastný, potřebuje vědět, co skutečně ke svému životu potřebuje - a musí být přitom upřímný i sám k sobě.
Chci-li být šťastný, musím hledat své štěstí především sám u sebe. Druzí nejsou odpovědni za můj pocit štěstí, ani mi tento pocit nemohou "vyrobit". Nemohu se tedy na ně ani zlobit za to, že nejsou takoví, jak bych si představoval.
Jsem šťastný za jakýkoliv úspěch, podporu nebo šťastnou náhodu - vždyť by to nemuselo vůbec tak být, nebo by to mohlo být i horší.
Každou skutečnost je možno vidět z mnoha různých úhlů a pohledů. Vybírám si proto ten, pro mě nejvíce shovívavý a přející. Nepodezírám druhé ze špatných úmyslů a negativního chování. Většina lidí, není-li zatížena osobními problémy, je vstřícná, přející a přátelská. A také nesmím zapomenout, že osobní problémy druhých nejsou problémy mými!
Mám pochopení pro potřeby, jednání a chování druhých. Neodsuzuji, nenapodobuji, ale pomáhám. Nechávám každého jít jeho vlastní cestou, snažím se tmelit vztahy a odstraňovat problémy - a to nejen ty, které se týkají cesty mé, ale i cest ostatních, neboť i s těmi se budu setkávat.
Nenechávám se zatěžovat neoprávněnými požadavky a nároky druhých, pomáhám v rámci svých schopností, možností a sil, ale vždy tak, abych se neodchyloval od svého životního cíle. A to nejen z krátkodobého pohledu, ale především z toho dlouhodobého.
Pěstuji si své vlastní zájmy, koníčky a přátele, které mi pomohou překonávat období, kdy se budu cítit sám, nešťastný, nemocný nebo opuštěný. Nežehrám ani na takovéto dny, neboť i ty patří k mému životu, který mám rád. Důležité je, abych byl i na takovéto dny připraven.
|
