Máte smůlu - bibli vám nevrátíme!
V roce 1878 došlo se Švédskem k výměně některých archiválií a například Bible lobkovická byla spolu s dalšími 20 česky psanými rukopisy (na příkaz švédského krále Oskara II.) vrácena na Moravu. Během 19. a 20. století zkoumali ve Švédsku tuto památku další čeští badatelé, z nich nejobšírněji dr.Kolár v roce 1987.
V současné době je Codex umístěn ve specielním chráněném prostoru Královské knihovny ve Stockholmu. Je uložen ve vitríně v samostatné místnosti, mírně osvětlené a se stálou teplotou. Na informačních tabulích je v textu zmíněna naše vlast a Podlažice jako místo, odkud kniha pochází.
Čeští vědci žádali o zapůjčení Codexu už v 19. století, byli však Švédy odmítnuti. Město Chrast jednalo v padesátých letech minulého století s Královskou knihovnou ve Stockholmu o možnosti pořídit úplnou barevnou fotokopii Codexu, avšak tento záměr se pro vysoké finanční náklady nepodařilo realizovat. Když byla v roce 1970 požádána Královská knihovna o pořízení diapozitivů Codexu pro přednáškové účely ochotně a bezplatně vyhověla.
O návrat alespoň části rudolfínských sbírek se pokoušel počátkem roku 1990 tehdejší prezident Václav Havel. Švédská strana zareagovala na jeho prohlášení rychlostí blesku; už druhý den označila Havlův požadavek za pochybný, protože by se tak prý "mohla začít vyprazdňovat všechna evropská muzea". Současně dali Švédové najevo, že ani na přímou žádost "Ďáblovu bibli" nevydají. Petr Pithart při své návštěvě ve Stockholmu v roce 2002 navrhnul pracovníkům knihovny, že jim můžeme expozici doplnit o dokumentační materiál, který se váže k Ďáblově bibli, včetně fotografií a textů a na oplátku požádal o digitální přepis knihy, který by byl přístupný všem zájemcům z řad badatelů i veřejnosti. Zástupci stockholmského muzea přijali pozvání do Chrasti a přislíbili další spolupráci. Nedávno byla v Lucemburku na schůzce ředitelů národních knihoven EU domluvena digitalizace celé Ďáblovy bible. Švédům bude převedení knihy do digitální formy trvat půl roku; zatím mají hotových šest stran.
Po téměř 360 letech se do Česka vrátí Ďáblova bible
Loni v září premiér Paroubek domluvil se švédským premiérem zapůjčení zrekvírované Ďábelské bible a slíbil, že ji nebudeme chtít nazpět, ale "čestně tu vzácnou válečnou kořist vrátíme". Vyloučil tak, že by si Češi chtěli bibli ponechat. Je tedy už téměř jisté, že Ďáblova bible bude vystavena v Klementinu spolu s dalšími středověkými svazky. O zápůjčce na výstavu, která se má uskutečnit na konci tohoto roku nebo o pár měsíců později, jedná Národní knihovna v Praze už rok. Knihu si lidé budou moci prohlédnout i na webu. Návštěvníci Klementina si na výstavě prohlédnou nejen knihu otevřenou na straně 290, kde je zobrazení půlmetrového ďáblíka, ale budou moci v Codexu i virtuálně listovat.
Už pouhé zapůjčení knihy je velký úspěch české diplomacie.
Podlažický klášter
Z toho kláštera se dochovalo velmi málo věcí - Codex Gigas, křtitelnice a bronzový křížek. (Křtitelnice z roku 1406 je dnes umístěna v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové.) A ještě jedna zajímavost: kámen z Podlažického kláštera je jako jeden ze základních kámenů v Národním divadle v Praze. Nyní je místo zvané "Na Klášterách" v Podlažicích pusté. Klášter benediktinů se poprvé připomíná v roce 1159, ale byl pravděpodobně založen o něco dříve, kolem roku 1150. Nekrologium kláštera uvádí jako zakladatele šlechtice Vrbatu. K roku 1160 známe jeho opata Huga. Detaily z dějin kláštera nejsou příliš známy. Klášter byl zničen na jaře roku 1421 při husitském tažení do východních Čech. Celou záležitost zaznamenává Husitská kronika Vavřince z Březové: "A táborský lid v tom kraji vypálil nebo částečně zničil kláštery Pardub, Podlažice a Sezemice a četné jiné kostely".
Obnoven již nebyl, i když byl v roce 1448 zdejším opatem jmenován Bonifác z Volkenštejna.
Na klášteřišti byl v letech 1696 až 1721 postaven biskupem Janem Milčínem z Talmberka barokní kostel sv. Markéty. Od roku 1834 byly při úpravách okolí kostela nacházeny archeologické předměty, neboť celé prostranství bylo v minulosti součástí staveb podlažického kláštera benediktinů. Archeologický výzkum na klášteřišti u kostela sv. Markéty proběhl v roce 2003. Již za průzkumu v letech 1908/9 vznikl celkový plán kláštera, ale zdejší nálezy jsou rozptýleny po muzeích Chrudimska. Na klášteřišti pokrytém přestárlým ovocným sadem stojí kostel sv. Markéty. Na jeho okraji, západně od kostela se nachází budova bývalého pivovaru ze 16. století. Z kláštera samotného zbylo zdivo původního východního křídla, které datuje tuto část kláštera do gotického období (14. století). Do plochy rajské zahrady byla během gotického období vestavěna kaple, její stavba však nebyla dokončena. Plocha ambitu byla využívána k pohřbívání. Z hrobů v ambitu pocházejí zlomky dlaždic z 12. století. Stavba prodělala během své existence požár, ale byla alespoň zčásti používána i nadále. Na stavbu navazovala západním směrem zeď, která zřejmě v gotickém období tvořila severní ohradní zeď areálu kláštera. Prokázalo se, že gotický kostel byl oproti baroknímu následovníku posunut směrem k západu. Kostel měl trojlodní podobu, na severní straně byl zpevněn opěráky.
S osudem podlažického kláštera se můžete seznámit v Městském muzeu v Chrasti, 10 km od Chrudimi, které sídli v barokním zámku, dříve letní rezidenci královéhradeckých biskupů. Zde jsou vystaveny exponáty související s podlažickým klášterem, včetně faksimile obří knihy - Codex Gigas.
Uvedeno ve spolupráci se serverem druidova.mysteria.cz
|
