|
Do této doby jsem měl snahu infiltrovat do esoteriky psychologický přístup. Tento přístup mě v žádném případě neuspokojil tak, jak to bylo v případě medicínského přístupu, kde se základem stala anatomie. Samozřejmě, že jsem tyto dva přístupy v ezoterice ponechal. Neustále hlásám, že psychologie a anatomie patří do esoteriky. Ale byla tu absence právě věd psychiatrických. Asi se málokdy vyskytne kombinace, kde se studovaný psychiatr věnuje ezoterice a sám je esoterik.
Pro mě je významný přístup patologický, který se zabývá chorobami fyzickými i duševními. Dalo by se říci, že rozhodující fenomén je zavedení patologie do esoteriky. Celkově patologický klíč je rozhodující klíč k celkové esoterické praxi. V prvé řadě je tu proto, abychom v esoterické terminilogii udělali pořádek. Když mluvíme o ezoterice, tak mluvíme vždy o patologii. To má i jiný smysl v tom, že na esoteriku se díváme z úhlu něčeho, co není dobré a je destruktivní. Tento pohled jde přes odtsranění této destrukce a to tak, aby člověk nastoupil cestu do svého vnitřního Já a zároveň překonal destrukci těla i duše. Důraz je kladen vždy na ovládnutí negativního a destruktivního. Proto pokud chcete v ezoterice něco znamenat, tak potom je medicínská patologie ten nejlepší základ. Samozřejmě patologii neodstraňujeme, ale využíváme na duchovní cestu. Samotná léčba a terapie je vedena tak, aby se nezvřela duchovní cesta.
Pojďme se nyní podívat na některé další druhy patologických projevů lidské mysli. Člověk může trpět potencionálem nečekaných a doslova paradoxních situací. Někomu přejete něco dobrého a ten vám za to vynadá. Do této kategorie se zařazuje ironie a sarkasmus. Tedy určitá forma černého humoru, která je podstavená na vyvolání šoku. Při supresní reakci se člověk snaží zbavit určitých vzpomínek a zážitků. Nepřeje si, aby se na ně upozorňovalo. Při autistické reakci jde o uzavření se do vnitřního světa bez schopnosti a zájmu vnímat to, co se děje venku. Jednoduše autistický jedinec nevnímá okolní vnější svět. Je to svět od povrchu těla do všech stran mimo tělo. Vnější svět je tu vnímán na určité úrovni vývoje člověka. Často vnímá svět jako zvíře, jako postavy a zvířata, anebo částečně vnímá lidi a přírodu, ale všechno je to zkreslené.
Esoterik tuto reakci otvírá při nácviku vědomí přírodního člověka a zvířete. Esoterik trpí syndromem autisty, který je uzavírán do svého vnitřního světa. Proto se snažíme do esoteriky pronikat, ale zároveň se vracet do reality. Pouze takovým přístupem si esoterik udrží zdravý rozum pohromadě. Při reakci histriónské si někdo na něco hraje. Herec si na něco nebo někoho hraje proto, že to okolí očekává. Je ale možné zajít až do stavu, kdy někdo hraje i bez obecenstva. Hraní si na někoho je forma výuky, ale je třeba hraním si na někoho přibírat poznatky a zkušenosti.
Někteří esoterici skrývají svoje duševní choroby a hrají si na duchovní osoby. Někdo si hraje na zástupce Boha na zemi. V jiné reakci hledá esoterik únik z reality do biochemie, která může meditací vznikat. Například při výcviku šamanismu vzniká efedrínová biochemická reakce uvnitř meditujícího. Někteří se věnují ezoterice i z důvodu vnitřní narkomanie. Je to lepší než vnější narkomanie. Někteří esoterici pronikají do svého nitra trvale bez chemické látky. Výsledkem je degradace osobnosti. Paranoidní reakce se často projevuje vytrvalým a nekonečným hněvem zaměřeným proti lékařům. Někteří jsou rozhněvaní na všechny kromě esoteriků. Opět připomínám, že síla esoterika není v zakrývání svých nedostatků, ale v tom, že je ovládne jako součást své duchovní cesty.
Překlad Iva Hédlová podle Saši Puebla
Názor Studia Hedis:
Velice zajímavý pohled, podle mého názoru i celkem pravdivý. Sama znám několik esoteriků, kteří by sami potřebovali léčení u psychiatra nebo zdatného psychoterapeuta. Považují se za významné duchovní bytosti, ale jejich vliv na lidi, kteří za nimi chodí, nemůže být dobrý. Potíž je v to, že si to nepřiznají, že potřebují pomoci především oni. Řekla bych, že znakem je i naprosto neadekvátní empatie a snaha pomoci, myslím tím nepřirozenou snahu, nebo naopak velký vnitřní nezájem, který ovšem člověk hledající pomoc, samozřejmě většinou nepozná. Dejte si pozor ke komu chodíte! Snažte se o něm něco víc dozvědět. Pro mě je dobrým esoterikem ten, kdo se nám snaží samozřejmě pomoci, ale s nadhledem a na první pohled poznáte, že jinak stojí pevně na zemi. Nevznáší se někde v oblacích, ale jako každý jiný smrtelník jde zaplatit nájem a inkaso, chodí nakupovat, sportuje a věnuje se rodině. To bych řekla, že je ten pravý. Pozor na vznášející se bytosti, odtržené od reality. Žijeme tady a teď. Naše úniky do esoteriky musí mít léčebný úmysl a musí nám pomoci bez toho, abychom cítili, že se vrháme do neznáma ze kterého již není návratu nebo je možný návrat pouze velice problematický. Buďte nohama na zemi!
|
