|
Dýchání je život. Dýcháme každý okamžik, ať jsme si toho vědomi nebo ne. Každá živá bytost na tomto světě dýchá. Při tom spojujeme svůj vnitřní svět s vnějším a můžeme učinit jednu z nejhlouběji sahajících zkušeností: že jsme prostřednictvím dýchání spojeni se svou duší a s dušemi všech živých bytostí, lidí, zvířat, rostlin i nerostů. Dech je pupeční šňůra k naší duši, k nejvnitřnějšímu jádru naší bytosti a ke všemu, co okolo nás existuje. Spojuje nás se vším, co je. Přitom můžeme objevit, že mezi naším vnitřním a vnějším světem už není žádný rozdíl.
Poté, co jsme jako novorozenci byli odstřiženi od matčina těla, staly se naše plíce placentou, která nás pomocí dýchání znovu spojuje s naší "kosmickou matkou", se světem, s vesmírem. Činí tak každý okamžik, s každým nádechem a výdechem. Nádech znamená návrat života, přijímání energie, výdech znamená odevzdání, opuštění. Náš lidský mikrokosmos se stává zajedno s neohraničeným makrokosmem, zapojuje se do procesu vzniku, umírání a nového vzniku. To je výchozí základ pro léčivou změnu, nadměrné napětí se změní v uvolnění, těsnost v šířku a svobodu. Strach se změní v proudící energii, v osvobozující lásku. Vyváženost mezi nádechem a výdechem odráží naši harmonii mezi vnitřním a vnějším světem, mezi příjmem a výdejem.
Dospělý člověk se za minutu nadechne v průměru čtrnáctkrát až šestnáctkrát. Za rok je to tedy asi 8 400 000 nabrání z "pramenu prány", které uděláme více nebo méně vědomě. V mých seminářích a kurzech mně byla několikrát položena otázka, jestli někdo dýchá "správně". Neexistuje žádné "správné" nebo "špatné" dýchání. Je pouze "vědomé" a "nevědomé" dýchání. Pokud si budeme chtít uvědomit kvalitu našeho dechu, našeho dechového potenciálu, bude vědomé dýchání najednou nejdůležitější. Jedině pozorné sledování našeho dechu vyvolá neočekávané léčivé proměny. Vnímání našeho těla se zvýší a stále více a více objevujeme souhru těla, duše a duchu.
Kdo vědomě dýchá a je připraven zabývat se hlubokými dechovými zkušenostmi, může kromě toho pocítit, že všechno ve vesmíru dýchá: rostliny, zvířata, lidé, Země, veškerá flóra a fauna. Může dříve nebo později vnímat dech jako rytmický životní pulz celé viditelné části stvoření: dovnitř, ven, dovnitř, ven. Pozná, že každá živá bytost má svůj vlastní rytmus dechu a obnovuje se každým nádechem výdechem. Může dýchání prožívat jako celoživotní "modlitbu stvoření", věčnou, pulzující, neverbální modlitbu. Nadčasovou, rytmickou hudbu, která proudí tělem všech živých bytostí. Vnímám někdy svoje dýchací orgány jako drahocenný hudební nástroj, jehož stav, lépe řečeno jeho zdraví, může být z velké části ovlivněno vědomým dýcháním. Dýcháme každý okamžik, od narození až do smrti. Pokud si tuto skutečnost neustále uvědomujeme a poznáváme dech jako možnost otevření srdce a rozvinutí vědomí, uvolňuje se v nás léčivá a transformační síla.
Iva Hédlová podle Maruscha Magyarosy z knihy Pět Tibeťánů a inteligence srdcí
|
