Láska, vztahy a přátelství IX.

Léčení citového těla

Chceme-li vyléčit citové tělo, musíme rány otevřít, vyčistit, namazat hojivým lékem a zavázat, dokud se nezahojí. Pravda je jako skalpel, protože je bolestivé otevírat rány a odhalovat lži. Své rány můžeme vyléčit jedině tehdy, když se na ně podíváme očima pravdy. Pravdu musíme říkat především sami sobě. Když si nic nenalháváme, vidíte všechno takové, jaké to je, nikoli takové, jak byste si přáli, aby to bylo. Pravda v tomto světě je relativní; neustále se mění, protože žijeme ve světě představ. To, co je pravda dnes, nemusí být pravda zítra. Ale může to být pravda pozítří. Skoro všechno v tomto světě představ je lež. Proto radím svým žákům, aby se řídili třemi základními pravidly. První pravidlo zní: Nevěřte mi. Nevěřte mi a myslete sami za sebe. Věřte jen tomu, co má smysl a co vás činí šťastnými. Jsem zodpovědný za to, co říkám, ale nejsem zodpovědný za to, jak to chápete.

Druhé pravidlo je poněkud obtížnější: Nevěřte sami sobě. Nevěřte lžím, které si sami nalháváte - lžím, které jste si sami nevybrali, lžím, které vám byly vštěpovány v dětství. Nevěřte ničemu, co vám přináší bolest a utrpení. Otevřete své srdce a dobře poslouchejte. Třetí pravidlo zní: Nevěřte nikomu. Nevěřte druhým lidem, protože stejně pořád lžou. Všechno se mění velice rychle, ale jste-li dostatečně pozorní, změnu si uvědomíte. Nepotřebujeme, aby někdo zachraňoval svět. Svět nepotřebuje mimozemšťany, aby jej zachraňovali. Svět žije; je to živá bytost a je mnohem inteligentnější, než jsem my všichni dohromady. Svůj sen o nebi si vytváříte sami a nikdo jej nemůže vytvořit za vás.

Všechno, co není pravda, se rozplyne jako dým, jakmile tomu přestanete věřit. Všechno je takové, jaké to je. Pravdu nemusíte vysvětlovat. Pravdu nemusíte ospravedlňovat. Pravda nepotřebuje ničí podporu. Podporu potřebují vaše lži.

Chceme-li vyčistit své rány, musíme se naučit odpouštět. Musíte odpustit všem, kteří vám ubližují, i když vám připadá neodpustitelné, co vám udělali. Neodpouštíte jim proto, že by si to zasloužili, ale proto, abyste netrpěli, kdykoli si vzpomenete na to, co vám udělali. Odpuštění je aktem sebelásky. To, že jste někomu odpustili, poznáte podle toho, že už nic necítíte, když toho dotyčného příště potkáte. Když slyšíte jeho jméno, nemáte žádné citové reakce. Můžete-li se dotknout své rány, aniž vás bolí, pak víte, že jste odpustili.

Všichni máte své důvody, proč nemůžete odpustit. Nemůžete nikomu odpustit, protože jste se naučili neodpouštět, protože jste se to celý život učili, až jste nakonec dosáhli dokonalosti. Skutečným problémem je pýcha. naše pýcha a hrdost nám připomínají, že nemůžeme odpustit. Budeme trpět vším,co dělají lidé kolem nás, i když to s námi nemá nic společného. Ve skutečnosti chceme požádat Boha, aby nám odpustil, ale neřekneme ani slovo, dokud nás nepožádá o odpuštění on.

Zbavte se pocitu vlastní důležitosti a požádejte o odpuštění. Odpouštějte druhým a uvidíte, jak se ve vašem životě začnou dít zázraky. Slova a činy, které vám ublížily, byly jen reakcí na démony v myslích druhých lidí. Každý žije ve svém vlastním pekle a vy jste jen druhořadou postavou ve snech ostatních. Nikdo nedělá nic kvůli vám. Odpustit sám sobě je ta nejvyšší forma odpuštění. Karma existuje jen proto, že v ni věříme. Stydíme se za to, o čem si myslíme, že je špatné. Máme výčitky svědomí a věříme, že si zasloužíme být potrestáni, a proto se trestáme.

Láska je lék, který urychluje proces léčení. Milujte sami sebe, milujte svého bližního a milujte své nepřátele. Je to snadné pochopit, ale nikdo nemůže milovat druhé, pokud nemiluje sám sebe. Proto musíme začít sebeláskou.

Léčení spočívá v pravdě, odpuštění a sebelásce. Až si to lidé uvědomí, celý svět se vyléčí a přestane být jedním velkým blázincem.