|
10.12.1993 odpoledne
Meditace. V té době jsem si pořídila walkmana a svoji první kazetu s esoterickou hudbou. Tento den jsem si prvně kazetu "Cosmic Spheres" pustila. Meditace byla báječná. Při jedné hudební pasáži jsem viděla, jak ve středu mého zorného pole se utvořila červená skvrna, která se přeměnila v kouli. Potom ta koule zmizela. Pak se objevily zlaté body na černém pozadí, za nimi pak planeta Země. Body se rozeběhly a tuto planetu obklopily kolem dokola v určité výši. Pak se všechny body navzájem propojily svítícími spojnicemi a zároveň se každý bod spojil kolmo se Zemí. (Později, druhý den jsem si udělala odhad, kolik těch bodů mohlo být a vyšlo mi, že asi 146.)
Chvíli to trvalo a pak zmizelo. Po chvíli následovalo další. V pravém horním okraji zorného pole jsem viděla část velké planety, béžově-hnědě pruhované. Asi to byl Jupiter. Vlevo dole jsem zahlédla jakási hranatá tělesa, jenž se otáčela kolem podélné osy kolmo k planetě. Tělesa byla černá a tvar se dal vytušit jen podle slabých odlesků světla na rovných plochách čtvercových i obdélníkových tvarů. To bylo vše.
V té době, nevím jak se to stalo, ale ještě jsem nevěděla, že se v létě srazí kometa s Jupiterem. Tato informace mi úplně unikla a dozvěděla jsem se ji až pár týdnů po této meditaci.
17. nebo 18. 12. 1993
Meditace - viděla jsem v červenočerném zabarvení psané texty, ovšem skoro nečitelné - jako přes nějakou mlhu. Jediné, co jsem trochu rozeznala, byl znak na konci textu. Byla to astrologická značka buď Panny nebo Štíra, nevím už, jak byla ukončena.
30.12.1993 mezi 23,30 a 1 hod.
Meditace - viděla jsem stejné těleso jako 14.10.1993. Tentokrát však nebylo rozsvícené, nezářilo. Povrch byl vidět jen díky odraženému světlu, tvořily ho jakési jehlancovité útvary - vícestranné pyramidky. Odražené světlo mělo matnou stříbrně bílou barvu.
Noc z 20. na 21.1.1994
Tuto noc jsem díky tomu, že jsem velice tvrdě spala, přišla o zajímavou podívanou. Zprávu o tom, co se před našimi okny dělo, mi přinesli sousedi, kteří bydlí nad námi. Šlo zhruba o toto:
Někdy po půlnoci, snad kolem jedné hodiny, viděli sousedé na protější straně silnice, za chodníkem v trávě, podivné těleso. Mělo průměr asi půl metru, tvar koule. Povrch byl z průzračného kovu s průřezy. Uvnitř bylo vidět něco jako "diamant" šestiboký krystal, po jehož hranách přebíhala barevná světla. Vrchní obal se točil a průřezy bylo vidět "to" uvnitř. Sousedé (manželé) sledovali tento předmět asi hodinu, a pak si šli lehnout. (Žena byla v té době asi 3,5 měsíce v jiném stavu a říkala, že se jí při pohledu na to těleso točila hlava a dělalo se jí špatně.) .
22. nebo 23.1.1994
Meditace - barva červenočerná. Viděla jsem tunel, vytvořený jakoby ze skruží. Středem se pomalu posouvala tři tělesa, rotující kolem podélných os. Předměty byly velice podobné těm z 10.12.1993. která jsem spatřila u Jupitera. Toto jsem uviděla chvilku nato, co jsem si při meditaci přála uvidět ty, jenž jsem viděla posledně.
Později, v roce 1995, jsem si v časopisu Květy č.10/95 přečetla zajímavý článek "Strážci života a smrti". Uvedu z něho dva úryvky: "... Letěla jsem úzkou temně rudou chodbou a pozorovala velké množství rukou, které byly všude kolem mne ...", "... Kdyby byly malovány stejnou technikou jako ostatní pravěké kresby, měly by jasné obrysy a ztratily by magický neostrý tvar. O tunelu smrti se tvrdí, že je většinou temně rudý, proto jsou ruce zasazeny do pozadí vytvořeného hematitovou hlinkou ...".
29.1.1994
Meditace - na zavřených víčkách se mi objevovaly bílé kružnice (ze středu ven), jenž rychle pulzovaly. Bylo jich několik současně z různých stran.
12.2.1994
Meditace - opět jsem viděla texty v červenočerné barvě. Nečitelné. Vlastně nevím v jaké řeči byly napsané.
10.4.1994 12,25 hod.
Meditace - na chvilku jsem zahlédla rozevřené noviny. Bílý papír, černá písmena - latinka, angličtina. Zapamatovala jsem si jedno slovo z titulku - MACER. Jelikož anglicky neumím, tak jsem se šla podívat do slovníku, plná obav z toho, kolik významů bude mít toto slovo. Byla jsem přímo udivená, neboť jsem ve slovníku našla jen jediný význam: "žezlonoš". Takové slovo se v češtině skoro vůbec nepoužívá. Jen matně jsem si uvědomovala, že by se to mohlo týkat buď královské rodiny, nebo nějaké vysoké školy.
Význam jsem pochopila až 9.6.94. Toho dne jsem se, jak z novin tak z televize, dozvěděla, že americký prezident B. Clinton dostal v Oxfordu čestný titul doktora občanských práv. V televizi (CNN) jsem pak viděla záběry z tohoto udělování. A také prezidenta v černém taláru, jak nese v průvodu před školou přes rameno velké "žezlo" - čili byl "žezlonoš". Z novin jsem se dozvěděla, že bylo dost nespokojených lidí s tímto udělením doktorátu, např. někteří profesoři z Oxfordu. Takže ty noviny, co jsem viděla já, se pravděpodobně týkaly tohoto problému.
14.4.1994 k ránu mezi 3. a 5. hod.
Kolem půlnoci jsem na ČTV 1 viděla pořad s H. Zagorovou a jejím hostem Kašpirovským. Zvědavě jsem si ho poslechla, ale nijak na mne nepůsobil. Pak jsem šla spát. Těsně po probuzení, ještě při zavřených očích, jsem najednou viděla jeho obličej. Jeho pravé oko začalo zářit. Spirálovitě z něho létaly bílé paprsky, krátké oddělené čárky letící rychle za sebou.
28.5.1994 mezi 15. a 16. hod.
Meditace - viděla jsem krajinu v červenočerné barvě. Na pusté kamenité planetě stály tři vysoké budovy. Vlevo, na pozadí rudé oblohy, visel ve vzduchu létající talíř - UFO.
Později jsem si koupila knihy od Lobsanga Rampy. V knize "Příběh L.Rampy" na str.24 jsem se dozvěděla, že přesně takto to vypadá na planetě ZHORO, kde mají mimozemské civilizace vybudovanou základnu pro průzkum této zanikající planety.
30.5.1994 20,30 - 23 hod.
Meditace - tuto meditaci jsem pojala léčebně, neboť jsem se potřebovala dát do pořádku. Ráno když jsem šla do práce, tak jsem si koupila noviny a začetla jsem se. Nedávala jsem pozor, kam šlapu a je zřejmé jak to dopadlo. Rozplácla jsem se vedle chodníku a ani se mi bolestí nechtělo vstát. Proto jsem si při meditaci "léčila" bolavé končetiny. A v jednu chvíli jsem viděla štíhlou starší ženu se šedivými vlasy, účes měla velice krátký. Stála v nějaké místnosti (obývací pokoj), ruce měla založeny na prsou. Byla velice podobná p.Doležalové, kterou jsem viděla v televizní pořadu "Jóga v denním životě" - cvičila jógu.
6.6.1994 13 - 14,30 hod.
Meditace - viděla jsem šedivou mlhu a v ní otvor. To, co bylo vidět, bylo bílé barvy s kousky černých tvarů - snad písmen. Mlha po chvíli uzavřela otvor. Kolem sebe, v prostoru mezi mlhou a mnou, jsem vnímala několik průzračných bytostí.
17.6.1994
V této době jsem četla knihy o holotropním dýchání a chtěla jsem zjistit o co jde. Náhodou jsem zjistila, že na RIAPS-u vede tyto kursy Mgr. M.Vančura. Objednala jsem se na nejbližší termín, prodělala vstupní informativní sezení a pak již následoval jeden den holotropního dýchání. V doprovodu speciálního výběru hudebních skladeb jsem se čtyři hodiny "prodýchávala" k nějakému prožitku. Nebylo to však v mém případě "horké", tak jako u některých z dalších přítomných. Pociťovala jsem tíhu v rukou, píchání v zápěstích, chvíli bolest v oblasti břicha. Několikrát jsem měla nucení do pláče s pocitem, že někdo, koho jsem měla ráda, nenávratně odešel. Viděla jsem se jak sedím u bazénku před indickým palácem Tádž Mahal. Jindy jsem měla pocit, že stojím na vrcholu asi pětistupňové bílé pyramidy a hledím na svažující se bílé schodiště na její stěně.
V jiném momentě jsem zase měla pocit, že bych mohla být chrámovou tanečnicí z Indie. Nebo jsem viděla velký žlutě svítící šestiúhelník. Okamžiky mezi jednotlivými pocity, jsem "trávila" v jakési světle modré jeskyni, kde byl klid a pohoda. Závěrečná skladba s tibetskými gongy a troubami mne dokonale vrátily do přítomnosti, neboť mi připomněly pár snů z roku 1980. Tenkrát se mi několikrát zdálo o výbuchu atomové bomby. Celkově se mi však holotropní dýchání líbilo a věřím, že příště by mi přineslo víc informací o mých předcházejících životech. Zatím jsem zůstala u tohoto jediného pokusu.
|
