Láska, vztahy a přátelství VII.

Sex: Největší démon v pekle

Vaše tělo je moudré. Všechna jeho inteligence je v genech. Ceny nepotřebují nic ospravedlňovat, neboť všechno vědí. Problém není v sexu. Problém je v tom, jak používáme své vědomosti, ačkoli není co ospravedlňovat. Pro lidskou mysl je obtížné připustit, že sex je takový, jaký je. Tělo cítí sexuální touhu, když je vzrušené, když se jej někdo dotýká nebo když je vizuálně stimulováno. V jednu chvíli je vzrušené a za několik minut je vzrušení pryč. Jakmile stimulace skončí, tělo přestane cítit vzrušení, ale mysl ne. Když stimulace pomine, vaše tělo se uklidní, ale vaše mysl má potřebu ospravedlnit tělesné pocity.

Vaše mysl ví, a to je problém. Vaše mysl ví, vy víte; ale co víte? Víte to, čemu věříte. Co se stane, když potlačujete své pocity? Přemýšlíte o nich ještě víc.

Vaše mysl má jiné potřeby než vaše tělo, ale vaše mysl ovládá tělo. Tělo má potřeby, kterým se nemůžete vyhnout; musíte uspokojit jeho potřebu jídla, pití, spánku a sexu. Všechny tyto potřeby jsou naprosto normální a je snadné je uspokojit. Problém je v tom, že vám mysl říká, že to jsou její potřeby.

Mysl nemá žádné tělesné potřeby. Všechny tyto potřeby, které nemůžete plně uspokojit, máte pouze ve své mysli. Máte-li nějakou potřebu v mysli, nemůžete ji uspokojit. Mysl nepotřebuje sex. Mysl potřebuje lásku. A ještě víc potřebuje lásku vaše duše, neboť vaší mysli stačí strach. Když nemáte potřeby ve své mysli, všechno je velice jednoduché. Mysl se cítí tak blízko tělu, že si myslí, že je tělem. Tělo má nějakou potřebu a mysl říká: "Já potřebuji". Mysl bere všechno osobně, protože chce pochopit, čím je. Takže je naprosto normální, že mysl začne tělo ovládat.

Když se podíváte někomu do očí, uvidíte v nich jeho vědomí, které je projevem Života. ŽIvot není tělo; život není mysl; a není to ani duše. Život je síla. Díky této síle se novorozenec stává dítětem, mladý člověk dospělým a dospělý stárne a nakonec umírá. Když Život opustí tělo, tělo se obrátí v prach.

Božská lovkyně

Všechno, co existuje, je zároveň lovcem i kořistí. Lovíme proto, abychom uspokojili své potřeby. Snažíme-li se uspokojit imaginární potřeby naší mysli, stáváme se dravými šelmami, neboť lovíme i to, co nepotřebujeme. Myslíme si, že potřebujeme lásku, protože se domníváme, že ji nemáme, protože nemilujeme sami sebe.

Lidé obvykle vstupují do partnerských vztahů jako lovci. Hledají to, co si myslí, že potřebují, a doufají, že to najdou v druhém člověku, ale nakonec zjistí, že to tam není. Chcete-li lovit ve svém nitru, musíte sledovat každou svou reakci. Musíte změnit své návyky, jeden po druhém. CHcete-li najít sami sebe, musíte být lepšími bojovníky, než je Parazit. Parazit je tou nejobtížnější kořistí. Je to ona část vašeho já, která se snaží ospravedlnit vaše chování před druhými lidmi, ale jakmile zůstanete o samotě, stává se tím nejhorším soudcem. Ustavičně vás odsuzuje.