|
Trnka je naším domácím keřem. Vyhledává slunná místa na stráních a kolem cest, nejlépe na vápenitých půdách, ale poradí si s nejrůznějšími podmínkami. Výborně snáší sucho. Keř krásně kvete na holých větvích, listy se objevují až později. Na konci léta dozrávají na keři modročerné ojíněné peckovičky - dobře známé trnky, které jsou vyhledávanou potravou ptáků. Pro ptactvo má tento keř i další výhodu- tvoří neprostupné trnité houští, vysoké až 4 metry, ideální k hnízdění. Tato vlastnost je využitelná i pro toho, kdo chce mít kolem pozemku opravdu neproniknutelný živý plot.
Plody mají vysoký obsah vitamínu C a nejlépe poživatelné jsou po prvních mrazících, kdy ztrácejí svou trpkou chuť. Zpracovávají se na šťávy, marmelády, likéry a kořalky. Tvrdé jemně vláknité dřevo trnky je dobré na soustružení, vyráběly se z něj hole. V minulosti byly trnky ovocem chudých lidí, dětí především.Přemrzlé se pekly na ohni a po prvních mrazících se z trnek vařily kompoty. Připravovalo se z nich dezertní víno, které chutí připomínalo portské. Víno se používalo jako mírné diuretikum. V březnu a dubnu se sbírá květ trnky, který se suší při teplotě do 40°C.
Flavonidy z květů působí močopudně a odstraňují sodík, snižují propustnost krevních vlásečnic, mírní zánětlivé reakce, pozitivně působí na odstranění odpadních látek močí, zlepšují metabolismus. Lžička sušené květní drogy se používá na jeden šálek záparu. Užívá se třikrát denně. Pro zvýšení močopudného účinku se kombinuje s listem břízy, květem černého bezu apod. Plody se používají při poruchách trávení a průjmech, pro tyto účely se sbírají již v srpnu a září.
Při výsadbě trnky vyberte místo, kde nebude vadit její rozrůstání se do šířky kořenovými odnožemi. Do malých zahrad asi nebude příliš vhodná, ve větších ji lze umístit do vzdáleněnější zóny od domu, třeba k plotu. Do zóny 5 (divočina- viz "Zónový systém") je velmi vhodná díky poskytování útočiště ptactvu. Slivoň trnitá je také významná medonosná rostlina.
Existují kultivary trnky jako "Plena" s plnými květy, nebo "Purpurea" s purpurovou barvou květů, ale osobně bych doporučil používat klasický druh. Ten bohužel v běžném zahradnictví neseženete. Naštěstí se snadno množí kořenovými odnožemi (odkopky), kterých je okolo každého divoce rostoucího keře dostatek. Oddělené rostlince musíte po odrýpnutí hodně zkrátit větve a co nejrychleji ji zasadit a zalít, aby se snáze ujmula. Nesmí zaschnout ani při přepravě, zabalte ji proto do mokrých novin a plastové tašky. Rád bych ještě zdůraznil, že vyrýpávání celých rostlin (jakéhokoliv druhu) z přírody je vandalismus, ale odebírání odnoží, které nebude mít žádný negativní dopad na mateční rostlinu, je přijatelné.
|
