Nevědomost a nevinnost

Nevědomost a nevinnost jsou si určitým způsobem podobné, ale nejsou jedno a totéž. Nevědomost je stejně jako nevinnost stavem nevědění - ale je zde i veliký rozdíl, který celé lidstvo až dosud přehlíželo. Nevinnost je neznalá, ale nemá ani touhu poznávat. Je naprosto spokojená, naplněná.

Malé dítě nemá žádné ambice, nemá žádné touhy. Je ponořeno do přítomného okamžiku - jeho pozornost je zcela upoutána letícím ptákem, dítě je okouzleno motýlem s nádhernými barvami či duhou na obloze…neumí si představit, že by mohlo být něco významnějšího, skvostnějšího než duha. A noc plná hvězd, hvězda za hvězdou…

Nevinnost je bohatá, je plná, je čistá.

Nevědomost je chudá, je to žebračka - chce tohle, chce tamto, chce znát, chce být uznávaná, bohatá, mocná. Nevědomost kráčí cestou touhy. Nevinnost je stav netoužení. Ale protože oběma chybí poznání, zmýlili jsme se v nazírání na ně. S naprostou samozřejmostí jsme je pokládali za jedno a totéž.

Prvním krokem k umění žít je pochopit rozdíl mezi nevědomostí a nevinností. Nevinnost musíme podporovat a chránit - protože dítě si s sebou přineslo největší poklad, poklad, který mudrci nacházejí jenom s nesmírným úsilím.

Moudří říkají, že se znovu stali dětmi, že jsou znovuzrození. V Indii se skutečný bráhman, skutečný znalec posvátných věcí, nazývá dvaj, dvakrát narozený. Proč dvakrát narozený? Co je jeho první zrození a proč potřebuje druhé? A co získá druhým zrozením?

Druhým zrozením získá to, co mohl mít při tom prvním, ale společnost, rodiče a lidé kolem něj to potlačili, zničili. Každé dítě je přesycováno vědomostmi. Jeho prostota musí být nějak odstraněna, protože mu v tom soutěživém světě nijak nepomůže. Se svou prostotou by dítě před světem vypadalo jako hlupák, jeho nevinnost by ostatní všemi možnými způsoby využívali.

Bojíme se společnosti, bojíme se světa, který sami vytváříme, snažíme se aby každé dítě bylo chytré, prohnané, znalé - aby patřilo do kategorie mocných, ne do kategorie ustiskovaných a bezmocných.

A jakmile dítě začne růst nesprávným směrem, půjde touto cestou dál - půjde tímto směrem celý život.

Kdykoliv si uvědomíte, že vám život uniká, první, co musíte udělat, je získat zpátky svou nevinnost. Odhoďte své znalosti, zapomeňte na svá svatá písma, zapomeňte na své náboženství, na svou teologii, filozofii. Zroďte se znovu, staňte se nevinnými - je to ve vašich rukách. Vyčistěte mysl od všeho, co jste nepoznali, co jste si jenom vypůjčili, od všeho, co je dílem tradice, konvence. Zbavte se prostě všeho, co vám předali druzí - rodiče, učitelé, univerzity. Buďte zase jednou prostí, buďte znovu dětmi. A tento zázrak vám umožní meditace.