Hermetismus

V devadesátých letech jsem věnoval poměrně hodně času a úsilí teoretické a praktické magii i astrologii. V soukromém archívu mám případy desítek lidí, kteří se stali terčem nebo dokonce obětí některého z řady magického útoku. V dokladech mám jména, adresy i fakta o projevech a formách použitých praktik i o dosáhnutých výsledcích. Jako novinář Deníků Bohemia mohu cestovat po celé republice. Díky svému povolání jsem neměl problémy zajít na policii, úřady nebo nahlédnout do materiálů různých institucí.

V rozhovoru s lidmi jsem získával také potřebné informace pro svůj archív. Mezi těmi, kteří se dostali do mého seznamu, nebyli ti, o kterých jsem si zjistil, že trpí duševní chorobou a trápí je bludné představy. Nejčastěji jsem se setkal s lidmi, kteří byli přesvědčeni, že jiná osoba, se kterou se dostali do konfliktu, je proklela. Zdůvodňovali to tím, že od toho dne, kdy došlo k hádce, se cítí velice špatně a mají ve svém životě jen samou smůlu. Zhoršil se jim jejich zdravotní stav, nedaří se jim v práci, v partnerském vztahu, někteří blízcí lidé nečekaně zemřeli atd.

Co je to kletba - prokletí?

Je to výron nenávistného přání. Má za cíl ublížit jinému člověku. Jeho nábojovou silou je nejenom myšlenka, ale i emotivní efekt, vysílající do prostoru destruktivní impuls. Ten přes podvědomí a vědomí zasáhnutého začne postupně plnit svou rozleptávající funkci. Jsou známé případy, že nejednou k dosáhnutí vytčeného výsledku stačí "střela" do vědomí. U slabých jedinců stačí ohrožení vědomí ke zhoršení celkového psychického i zdravotního stavu. U mentálně a mravně silnějších jedinců musí magický útok projít přes astrální pole a až potom začne působit. Vždy však narazí na obranné mechanismy organizované vůlí a rozumem. Až po jejich překonání se může projevit působení zlé energie.

Hodně lidí si mi stěžovalo na zlý osud, pracovní a společenské neúspěchy a komplikované partnerské vztahy či citové vazby. Skoro všechny události okolo sebe viděli v černých barvách, nevěřili si a litovali se. Nejeden z nich podlehl závisti, či nenávisti. Považoval druhé lidi za šťastnější, i když byl přesvědčen, že v ničem nad ním nevynikají. Když jsem pátral po příčinách jejich pesimismu, bolestnických pocitech, zjistil jsem, že se nacházejí pod dlouho trvajícím negativním mentálním vlivem. Jeho zdroje byly dva. Ten menší a méně důležitý pramenil z nějaké formy "uřknutí", které vždy oslabovalo vitalitu postiženého tím, že mu odebíralo sílu, optimismus i tvořivou vůli. Jednalo se nejvíce o záměrné působení cizího člověka, který chtěl vědomě škodit. Nejednou přicházel pod maskou přítele, ale těm, které navštěvoval, kradl energii a odčerpával životní sílu. Zároveň je infikoval pesimizmem a odevzdaností se vůli osudu.

Široké spektrum působení zdroje vychází z častého styku s lidmi negativního ladění, přesycených pesimismem a pocity neštěstí. V takových to případech jde o živelné působení úpadkového charakteru, s jakým se střetáváme pravidelně, ale nic proti tomu neděláme. U mentálně slabších jedinců působí však tento negativní vliv často zničujícím způsobem. Přímé zásahy negace mohou vážně ohrozit zdravotní stav postiženého nebo zapříčinit dokonce i jeho smrt. Tak je mocná negativní myšlenka. Podobný vliv má i styk s lidmi nízké morálky. Morální špína, kterou šíří se postupně "nalepí" na každého, kdo se s nimi pravidelně stýká.

Ve druhém případě se může jednat o tzv. prokletí prostřednictvím mumie. Slovo mumie má dva významy. První označuje tělo zemřelého člověka, upravené chemickými látkami, bylinami a zaříkáváním tak, aby nehnilo a existovalo staletí. Ve starém Egyptě byla tato praxe založená na víře v nesmrtelnost duše a schopnost její převtělitelnosti. Ve druhém významu označuje toto slovo nějakou část lidského těla, řekněme slinu, pot, moč, hlen, krev, kůží, nehty, vlasy, chlupy apod. Může se i jednat o předmět, který někdo nosil, používal, pracoval s ním, takže nasákl jeho osobním magnetismem, fluidem. Jde o to, že mezi věcí nebo částí a tělem člověka, od kterého pochází, existuje jakási spojnice, mentální páska, ódinský most, tedy možnost působení přes "mumii" na astrální tělo člověka.

Aby jedinec, který chce někomu uškodit dosáhl úspěchu v čarování musí od oběti získat něco pocházejícího z jejího těla, například vlasy z hřebenu, nehty, pot v tričku nebo předmět, který člověk, vůči němuž bude směřovat magický útok, nosil na těle, dotýkal se ho, například kapesník, boty, přívěsek …

Většinou přijdou k těmto věcem bez námahy, lidé si nevšímají těchto věcí a ostříhané vlasy, nehty nebo roztrhané ponožky vyhazují do koše. Vůbec si neuvědomují, že by prostřednictvím tohoto odpadu mohlo být ohroženo jejich zdraví a budoucí život.

Získanou část "mágové" začnou zaříkávat a tím se jeho zlé přání dostane po mentální, či ódickém vlákně až k oběti a začne v něm svou rozkladnou činnost. Někdy tyto věci a části těla spálí a potom popel používají k dalším magickým postupům. V jiných případech jej po prokletí tajně vloží do majitelova domu, například pod postel, do květináče nebo pod práh domu.

Mentální očarování je podmíněné základními znalostmi magické práce a vůlí. Člověk, který ji používá ví, že mentální, či duševní energie je síla, prostřednictvím které je možné vysílat na jakoukoli vzdálenost energii s kladným nebo záporným účinkem. Jde o vysílání proudu nefyzikálních silových energií systémem mimosmyslového vnímání. Pro vysílání takové energie je potřebné kromě znalostí mít také pomůcky, umožňující vysílanou energii soustředit do určitého prostoru nebo ji i zesílit. Nezbytné je, aby vysílající znal i způsob vytvoření ochrany proti zpětnému odrazu vyslané negativní energie.

Při mentálním čarování má velkou důležitost sugesce na dálku a proto se podstatná část takových to praktik odehrává v noci, když oběť spí, je bezbranná a cizímu působení nejpřístupnější. Vždy se však jedná o velmi nebezpečné útoky a komplikovanou obranu.