|
| |
FILOZOFIE |
Vybudujte si svou osobnost aneb tajemství sebedůvěry |
| Sofie Danae |
| zobrazení: 7839 | známka: 1 | komentářů: - | přidat komentář | formátovat pro tisk |
|
Strach ze selhání, pocity viny za
to, že byste vlastní potřeby a tužby postavili nad služby
a pomoc druhým. Neustálé soutěžení, snaha být lepší než ti
druzí, zmučeni vědomím, že stejně prohrajete a uděláte vše
špatně! Tichá sžíravá závist vůči těm, kdo se od těchto pocitů
oprostili. Nenávist těch, kdož jsou lepší, krásnější, bohatší
a oblíbenější než vy. Tak to chcete?
Nejspíš ano. To, co ve svém životě
právě teď prožíváme, je vnější manifestací toho, co se děje
v naší mysli. Pokud přetrvávají naše pocity nedostatečnosti
a bezcennosti, dostavuje se deprese. Neustálé pokusy naplnit
naše vlastní očekávání i očekávání druhých vedou k frustraci
a úzkosti a konečným výsledkem je velmi nízké sebehodnocení.
Přijměte zodpovědnost za své činy.
Nechali jsme si nasadit chomout závislosti na mínění ostatních
ať už na naše činy, výtvory či nás samotných. Pokud si neustále
říkáme o pochvalu, dáváme přednost úsudku druhých před svým,
stáváme se tak závislými. Jestliže se člověku nedostane patřičného
uznání, které potřebuje, aby pocítil, že je vnímán jako zcela
jedinečné individuum, kterým opravdu je, uchýlí se k honbě
za chválou, a tak se stane jejím zajatcem. Raději se vyhýbáme
riskantním situacím, protože naše potřeba všeobecného souhlasu
je obvykle mnohem větší než naše touha dělat to, co skutečně
chceme.
Není naší záležitostí uspokojovat v
první řadě druhé, ať už vám to řekl kdokoli. Na první
pohled se to může jevit sobecké, ale lidé kolem nás nakonec
sami překonají své bolesti a zklamání. Důležité je, že vyhovíme-li
nejprve svým vlastním potřebám, získáme nový respekt svého
okolí. Pro mnoho lidí je filozofie přednostní služby druhým
pouhým únikem před zodpovědností změnit svůj život. Nechce
se nám ztratit sympatie vlastní rodiny, přátel, spolupracovníků
a známých tím, že uděláme to, co cítíme a o čem víme, že bychom
udělat měli. A tak necháváme míjet příležitost za příležitostí
ve strachu zaplatit cenu za vlastní svobodu. V duchu závidíme
těm, kteří nás předběhli na žebříku kariéry, sousedovi s novým
autem, příteli s krásnější a hodnější ženou…
Odmítněme vinu za své činy a rozhodnutí.
Vina je dokonalý nástroj pro člověka, který manipuluje svým
okolím. Mnoho lidí se nechá vmanipulovat téměř do všeho, cítí-li
se dostatečně provinile.
Buďte nejlepší! Je poněkud krkolomné
vyjádřit, že by se člověk měl snažit být více než velice dobrý
ve všem, co dělá, aniž by se tím automaticky neustále srovnával
se všemi ve svém okolí a přijal svou úlohu ve všeobecném soutěžení
o to, být lepší než druzí. Potřeba srovnávat se je příznakem
nízkého sebehodnocení. Člověk, který se srovnává s ostatními,
žije v neustálém strachu. Bojí se těch, o kterých si myslí,
že jsou nad ním. Cítí se neschopen stát si pevně za svým,
protože věří tomu, že někteří jsou chytřejší a schopnější
než on. Obává se také těch, kteří jsou v jeho představách
pod ním, protože jej mohou dostihnout. Všechny formy soutěžení
jsou nepřátelské. S ostatními soupeříme jen tehdy, když si
nejsme jisti sami sebou a svými schopnostmi. Soutěživost je
pouhé napodobování. Má svůj původ v raném dětství, kdy jsme
se učili napodobováním ostatních. Soutěživý člověk cítí, že
lidi kolem jsou lepší než on, a tak se snaží dokázat opak.
Sebejistý člověk potřebu soupeření necítí. Nemusí být "lepší
než" ten druhý. Usiluje o dokonalost ve svém vlastním životě,
protože správně pochopil, jak naložit se svými schopnostmi.
Soutěží pouze sám se sebou, aby dosáhl osobního zdokonalení.
Prakticky všechny naše problémy jsou přímým
nebo nepřímým důsledkem toho, jak vnímáme sami sebe. Nikdy
nemůžeme být lepší, než je naše sebehodnocení! Druhé kritizujeme
proto, že buď odmítají náš hodnotový systém, nebo mu nevyhovují.
Nejčastěji se nám na druhých nelíbí právě to, co se nám nejvíce
nelíbí na nás samotných.
Mysleme tak, jak si přejeme, abychom
žili. Existuje něco jako Mentální magnetismus. Jeho princip
je jednoduchý: my sami přitahujeme do svého života to, o čem
nejvíce přemýšlíme. Nejsme oběti, ale spolutvůrci svých životů
a světa kolem nás. Jinými slovy nejsme to, co si myslíme,
že jsme, ale co si myslíme, tím jsme. Pokud si myslíme, že
jsme smolaři, skutečně nám máloco vyjde ke spokojenosti naší
i druhých. Pokud nevěříme, že jsme něco schopni udělat, nesvedeme
to. Zatímco víra jak známo hory přenáší, nedůvěra a pochybnosti
nás svazují. Jeden známý americký hypnotizér uskutečnil na
pódiu pokus. Zhypnotizoval ženu a vsugeroval jí, že naprosto
obyčejnou tužku položenou na stole nedokáže zvednout. Pak
se publikum velice dobře bavilo tím, jak dotyčná dáma marně
bojovala s tak lehkým a jednoduchým úkolem.
Jsme takoví, jací jsme se rozhodli
být. Úspěšní, bohatí a spokojení, nebo jen průměrní, ušlápnutí
a zamindrákovaní. Volba je jen na nás! |
|
| Ohodnotit článek: |
|
|
pouze pro registrované uživatele
registrace zde |
|
|
Aktuální známka:
1 |
|
| Komentáře čtenářů (4) |
| přidáno | autor | předmět | |
| 26.2.2005 01:17 |
danuška |
Poděkování |
odpovědět |
| 26.2.2005 14:19 |
sophianne |
 Děkuji, Danuško |
odpovědět |
| 28.2.2005 13:25 |
Alessio |
Zajímavé. |
odpovědět |
| 1.3.2005 15:05 |
sophianne |
Díky za reakci, |
odpovědět |
| Pouze pro registrované uživatele |
zobrazit komentáře | přidat komentář
|
|
|
Pokud se chcete zaregistrovat, můžete tak učinit zde
|
|
