Pár čajových lístků na dně hrníčku, zalitých
horkou vodou… A už máme lahodný nápoj, který nás zahřeje v
sychravých podzimních časech. Ale v duchu uspěchané doby i
příprava čaje se zkrátila na minimum - většinou se odbýváme
navoněnými lacinými "horkými limonádami" z naporcovaných sáčků,
které s čajem mají skutečně pramálo společného. Dříve však
byla příprava a pití tohoto lehce nahořklého moku skutečným
obřadem a takto získaný nápoj měl úplně jinou chuť. Třeba
jednou budete příjemně naladěni a budete chtít věnovat přípravě
trochu času a vychutnat si pravý čaj, jak ho dříve pila aristokracie
a králové v západních zemích, či mocní vládci východu… Příprava
čaje je obřadem, který - stejně jako výsledný nápoj - zahřeje
vaše srdce.
Styl přípravy anglického odpoledního čaje
je vhodný pro více druhů černého čaje. Cílem je občerstvení
- čaj má být co nejteplejší, a to co nejdéle, a má být vždy
po ruce.
Uvařte vodu (pozor na to, aby byla kvalitní
a chutná - chlor a fluorid, který obsahuje každá voda z vodovodu
ničí příchuť čaje), nahřejte šálek a odměřte porci čaje. Nepsaným
zákonem je jedna čajová lžička na osobu a šálek. Sami musíte
posoudit, co je příliš slabé. Pokud máte raději čaj silnější,
zkuste dát 2,5 gramu černého čaje na šálek. Hlavním úskalím
při dávkování je totiž skutečnost, že objem a váha nejsou
u všech čajů totožné. Neexistuje žádné přesné vodítko k tomu,
kolik lístků čaje bílého, zeleného nebo oolongu použít. Nejlepší
je čaj odměřovat vždy stejnou lžičkou a tak si najít u každého
typu čaje dávkování, které vám bude nejlépe vyhovovat.
Většina konzumentů si vůbec neuvědomuje,
jak důležitá je teplota vody při přípravě čaje. Voda, přivedená
k varu (tedy 100 stupů Celsia) nebo právě přešlá varem je
ideální k přípravě černého čaje a většiny druhů čaje oolong.
Pro bílé a zelené čaje je však vařící voda příliš horká. Nejjemnější
druhy zeleného čaje, například BiLuoChun, vyžadují vlažnou
vodu (když ji nalijete do dlaně a pálí, pak už je příliš teplá
pro přípravu tohoto typu čaje). Většina zelených čajů ale
nevyžaduje tak opatrné zacházení a ideální teplota je 60 -
70 stupňů Celsia. Při této teplotě vypadá pára z konvice jako
malé líné obláčky a nestoupá přímo vzhůru.
Při přípravě černého čaje stojíte na rozcestí,
kdy buď dáte čaj do konvice nebo dáte čaj do čajového vajíčka
nebo zvláštního sítka, aby se dal snadno vyndat.
První metoda je tradiční, a ať už se přitom
stane s čajem cokoli, vždycky bude k pití. Když je konvice
prázdná, nebo když je zbylý čaj už příliš vylouhovaný, přidá
se znovu vařící voda. Druhá várka nemusí být teoreticky horší
nežli první, ale většinou tomu tak je. Na druhé straně se
všem "tanin" naředí, nápoj je slabší a poskytuje příjemný
požitek bez hořké příchuti.
Ve skutečnosti není čaj nikdy takový, jaký
by mohl být při dodržení tohoto tradičního anglického postupu.
Mnoho anglických konzumentů čaje přelévá nápoj v okamžiku,
kdy dosáhne svého nejchutnějšího stádia, do druhé předehřáté
konvice. Do ní pak už jen přilijí příslušné množství vařící
vody a nápoj je připraven i pro početnější společnost. Ale
i v úzkém kruhu je třeba věnovat přípravě čaje řádnou pozornost,
ovšem s lehkostí a noblesou. Pokud je čaj méně důležitý než
jídlo, konverzace a přátelé, pak je jeho příprava pouze na
obtíž. Nic se nestane, když do černého čaje přidáte po anglickém
způsobu trochu mléka a cukru - většina Angličanů snad už ani
neví, že se dá pít i jinak.
Pokud dáte čaj do vajíčka nebo jiných nádobek,
což se nedělá příliš často, získáte velmi dobrý čaj. Při přípravě
postupujete zcela opačně než předtím. Jednoduše ponoříte vajíčko
naplněné příslušnou dávkou čajových lístků do konvice s vařící
vodou. Vajíčko by mělo být nejlépe drátěné nerezové, nikdy
z běžného kovu s mnoha dírkami. Problémem této přípravy jsou
velké čajové listy, které potřebují dost prostoru, aby se
rozvinuly. V jednolité hmotě se vytrácí spousta aroma, a proto
je v tomto případě vhodné použít sítka.
Vajíčko či sítko by mělo být posléze odloženo
někam dostatečně daleko, aby nebylo na očích. Nádoba z kovu
nebo umělé hmoty totiž příliš neladí se stříbrem nebo porcelánem.
Nejlepší je uzavřená nádoba, která se dá dobře přenášet a
uchovává aroma čaje, pokud by si snad někdo chtěl přivonět
ke spařeným lístkům. I tohle patří k čajovému obřadu a je
to jeho součást. V případě velmi kvalitních čajů si k lístkům
určitě přivoňte, nebudete litovat. Při výběru vhodné nádoby
mějte na paměti, aby to, co je účelné, bylo i krásné. Dokonalý
soulad a potěcha srdce vždy bylo a stále je hlavním cílem
čajových obřadů na celém světě.
Samozřejmě je nesmírně důležitá doba louhování.
Určité černé čaje jsou přímo nemilosrdné. V některých případech
stačí patnáct vteřin navíc a z vynikajícího Darjeelingu je
cosi trpkého, vhodné k čemukoli jen ne k pití. Velkolistý
druh Nilgiri nebo cejlonské čaje jsou milosrdnější a jedna
či dvě minuty navíc nikterak kvalitě neublíží. Většina ostatních
se nalézá kdesi mezi těmito dvěma extrémy. Nejdůležitějším
hlediskem je velikost lístku: čím je větší, tím déle se musí
louhovat; čím je menší, tím menší povrch je vystaven působení
vody a o to rychleji se lahodná chuť dostane ven. Máte-li
tohle na paměti, můžete už jen zkoušet ten nejoptimálnější
čas pro své druhy čaje. Zelené čaje by se měly nalévat z konvice
po jedné až dvou minutách a pak se může znovu dolít voda.
Všeobecně platí, že žádný tradičně zpracovaný černý čaj by
se neměl louhovat méně než tři minuty (výjimku tvoří černé
čaje typu CTC - cut-tear-curl - které stačí louhovat pouhou
minutu). Ideálním časem pro většinu Darjeelingů jsou tři až
čtyři minuty, což je vhodná doba i pro louhování mnoha drcených
čajů. Řadu malolistých cejlonských čajů je lépe louhovat pět
minut. Cejlonské druhy OP a další velkolisté čaje jsou nejlahodnější
po sedmi minutách louhování. Earl Grey a Lapsang Souchong
jsou na tom stejně jako černé čaje, ale jiné voňavé druhy
je lépe louhovat pouze necelé tři minuty, aby se uchovala
jejich příchuť. I zde platí, že čím přesnější čas, tím lepší
čaj.
Příprava čaje je v mnoha zemích považována
za umění, proto nečekejme, že se z nás po přečtení jednoho
článku stanou mistři. Ale pokud budeme trpěliví, můžeme se
těšit na lahodný nápoj, který dokáže navodit atmosféru jako
žádný jiný. Jako vhodný doplněk chutnou sladkou drobnost -
třeba pár máslových sušenek - a nezbývá než popřát dobrou
chuť. |
|
