|
Přijde na Prahu tisíciletá voda a skoro všichni astrologové se utopí, a to i přesto, že někteří z nich velkou vodu očekávali. Když se konečně ocitnou před nebeskou bránou a zabuší na ni, vystrčí hlavu svatý Petr a povídá: Co chcete? Náš Pán teď nemá kdy!
- Ale jak to? My jsme astrologové a celý život jsme se zabývali duchovními věcmi!
- Cože, vy jste astrologové? A to jste si, proboha živého, nedokázali zvolit lepší okamžik Boží přítomnosti?
"Zatímco středověk, jakož i antika, ba dokonce celé lidstvo vycházely od svých prvopočátků z přesvědčení o substanciální duši, vznikla ve druhé polovině devatenáctého století psychologie ,bez duše´. Vlivem vědeckého materialismu se všechno, co se nedalo spatřit očima a ohmatat rukama, stalo pochybným, ba co dím, získalo špatnou pověst, neboť to bylo podezřelé z metafyziky. Za ,vědecké´, a tím vůbec přípustné platilo jen to, co se dalo odvodit ze smyslově vnímatelných příčin," napsal C. G. Jung v úvodu své knihy Duše moderního člověka.
Tento všeobecný trend, o němž se Jung zmiňuje, postihnul také astrologii, která do té doby alespoň předstírala, že si není úplně jistá, zda má hledat a zkoumat více onen svět, nebo ten vezdejší. Na přelomu 19. a 20. století se však naplno přihlásila o slovo astrologie empirická, věřící v objektivní existenci horoskopického světa, jenž se dal odvodit ze smyslově vnímatelných příčin. Vznikla astrologie "bez duše" (ve skutečnosti k tomu došlo mnohem dříve). Ta definitivně odstranila Boha z horoskopu a do světa astrologie začali pronikat "inženýři lidských duší", kteří nakonec vytlačili na jeho okraj i jasnovidce a psychotroniky, jež používají nativní horoskop jako prostředek k napojení se na hlubší podvědomí klienta.
Vybaveni silným analytickým myšlením, tito jedinci umožnili rozmach horoskopické techniky i rozmach horoskopických výkladů do nebývalé šířky, ale "vertikálně" zůstala astrologie odloučená od Božího zdroje a původního poznání. Ani intuitivněji založení astrologové (zvláště ženy) nezabránili úpadku astrologie. Materialistický astrologický světonázor se postupně rozšířil po celé planetě a dnes jako virus zaplavuje všechny webové astrologické stránky. Řečeno spolu s Jungem, metafyzika nitra byla nahrazena metafyzikou hmoty. Víra v substanciální duši vesmíru, o níž vypovídá text Smaragdové desky, byla vytlačena a postupně zlikvidována metafyzickou astronomií.
V druhé polovině dvacátého století se skupina lidí kolem D. Rudhyara pokusila tento omyl napravit tím, že prvky v nativním horoskopu a jejich vzájemné vztahy prohlásila za živé ego-symboly, čímž původní omyl ještě zvětšila. Nebeská tělesa začala plodit lidské nitro. Jak pošetilé, ale jak populární v moderní astrologii. Neslýchaný materialistický idealismus ovládnul světovou astrologii.
A tak nás nepřekvapuje, že astrolog, který odvozuje astrologické jsoucno z prvního nádechu novorozeněte, prvního spuštění reaktoru, ze zemětřesení nebo pádu letadla, má v ezoterních kruzích všude zelenou, zatímco astrolog, který by chtěl odvodit horoskop jako emanaci kosmického ducha, je považován za pomatence, v lepším případě za naivku. V minulosti bylo asi jen velmi málo lidí, kteří si uvědomovali, že horoskop nelze sestavit na základě "vizuální" vnějšími smysly postřehnutelné události, jako to dělá nativní či mundánní astrologie. Takový horoskop je čistý klam.
Astrologové sice porozuměli metapsychologickému jazyku planet, ale identifikovat horoskop nedovedou. Příčina horoskopu není totiž ve hmotě, ale v substanciální duši vesmíru, která ustavičně produkuje horoskopické události, které je možné zachytit jen vysokým stupněm duchovního jasnozření (takový božský dar měl např. Hermes Trismegistos). Jednotlivé horoskopické události jsou nad sebou "zavěšené" jako korálky na niti, přičemž nit představuje věčný okamžik přítomnosti, který moderní fyzikové nazvali "singularitou".
Žádný horoskop fyzického narození (prvního nádechu) nemůže existovat, protože se horoskopy nerodí ve vnějším světě, ale ve světě vnitřním - neviditelném.
Žádná nativní (osudová či karmická) astrologie neexistuje.
Proto neexistuje ani žádná "psychologická" astrologie.
A neexistuje ani žádná humanistická a transpersonální astrologie.
Ani žádná okultní (magická a zasvěcovací) astrologie neexistuje.
"Astrologie" je prostě způsob, jakým vesmír ustavičně realizuje sám sebe skrze svou substanciální duši, která je totožná s individuálními dušemi všech inteligencí ve vesmíru.
Horoskop nelze "nařídit" ani rozumem, ani magickou evokací. Horoskop je zkrátka něco, co se "děje" a co existuje ve věčném okamžiku přítomnosti. Všechna časoprostorová horoskopická uspořádání makrokosmu a mikrokosmu existují v tomto okamžiku (jsou "nainstalována" na kosmickém "disku"). Horoskopy jsou základními spirituálními kameny vesmíru. Horoskop se nerodí v čase a není v čase; horoskopy se rodí v duši vesmíru, stejně jako se Boží myšlenky rodí v duši člověka. Jinak řečeno, Boží esence je přítomna v každém horoskopu. Už je vám to jasné?
|
