Důležité otázky v partnerských vztazích
Někdo již řekl: "Nezáleží na tom, jak si
partneři vyhovují, ale na tom, zda jsou spolu spokojeni."
Já tvrdím, že vztah závisí na přitažlivosti.
Aby vztah byl dobrý, je nutné splnění
jedné podmínky, dobré splnění několika dalších podmínek:
Partneři musí (jediná podmínka musí,
ostatní mohou) být pro sebe oboustranně přitažliví - sexuálně
Měli by být - duševně přitažliví
Měli by mít sexuální úchylky, do
sebe zapadající ( sadista + masochistka)
Partneři by měli být kompatibilní
(schopni se domluvit)
Měli by pro sebe být vhodnými partnery
Mít schopnost být ve vztahu spokojení
Být tolerantní
Všichni máme partnera jako náhradu
za rodiče (jsme tak naprogramováni), ale poměr milenec/rodič
by měl být 70%/30%. Kdo má tento poměr obrácený, tj. partnera
má ze 70% (někdy i více) jako náhradu za rodiče a jen z 30%
jako milence, jde většinou o vztahy, kdy je mladší muž a starší
žena, nebo muž o hodně starší než žena. Pokud to tak vyhovuje
oběma, je vztah dobrý a díky velké rozvodovosti, kdy chybí
dětem rodič, takových vztahů přibývá. Pro starší ženy (než
jejich partneři) zde hrozí nebezpečí, že tito muži dospívají
později (ve 40ti až 60ti letech) a potom tyto "matky" opouštějí
a nacházejí si přiměřené - mladší partnerky. Totéž se stává
starším mužům, kteří mají výrazně mladší partnerky, i když
ne v takové míře, protože se ženy stávají více materiálně
závislé, než muži.
Neměl by být velký rozdíl v psychické
síle, protože je-li tomu tak, pak je slabší ve vztahu podřízen
(pod pantoflem), silnější, je-li to žena, necítí ve slabším
oporu.
Partneři by měli být na stejné úrovni,
co se týká empatie (vcítění do druhého), protože méně citlivý
partner se cítí nepochopen.
Správným způsobem vybíjet sexuální
energii- podle mne to jde jen sexem nebo pohybem (zloba, závist,
nenávist, sprejeři, fyzické i duševní týrání druhých, udávání,
ničení majetku druhých, žárlivost, atd. = nesebedůvěra, nevážení
si sama sebe- je špatným způsobem vybitá sexuální energie).
Měli by partneři pěstovat vztah
-přitažlivost , jakmile skončí přitažlivost z jedné strany,
končí vztah jednostranně. Přitažlivost může klesat a stoupat
a záleží na nás, jak vztah pěstujeme, či jak jej ničíme. Klesne-li
přitažlivost, hrozí, že potkáme přitažlivějšího partnera.
Skončí-li přitažlivost, nemusí se vztah rozpadnout, ale žijeme
"jako bratr se sestrou", nechce se nám do sexu s partnerem,
neodpouštíme partnerovi chyby, které jsme před skončením přitažlivosti
tolerovali, atd. Někdy lidé pletou konec lásky se skončením
přitažlivosti. Láska = vždy současně i přitažlivost, zatímco
přitažlivost může být i bez lásky. Když skončí láska (podle
mne se jedná o druh duševní poruchy) a přitažlivost trvá,
trvá vztah, ale projeví se všechny ostatní faktory, které
jsme zaslepeni láskou (duševní poruchou) neviděli, jako je
kompatibilita, zda jsme pro sebe vhodnými partnery, atd. Proto
je pro nezasvěcené okolí nepochopitelní. Že jsou spolu i lidé,
kteří se "perou", nejsou schopni se domluvit, atd., ale pokud
trvá přitažlivost nejsou schopni od sebe odejít, protože přitažlivost
= závislost. Volní" jsou ve vztahu jen ti, kterým přitažlivost
skončí, ale tím skončí i hlavní motivace ke vztahu, pokud
není ve vztahu jiná závislost (nejčastěji - materiální, na
dětech, na majetku).
Většina lidí může mít jen jeden
citový vztah, výjimečné jsou dva (či více) citové vztahy.
Většina lidí však může mít více sexuálních vztahů. Klesne-li
přitažlivost k současnému partnerovi, máme šanci potkat přitažlivějšího
partnera. V případě, že můžeme mít jenom jeden citový vztah,
nový vztah může způsobit zánik přitažlivosti k původnímu partnerovi
v případě, že je blízko konec přitažlivosti k původnímu partnerovi.
Pokud ale trvá přitažlivost k původnímu partnerovi, je rychlý
konec velké přitažlivosti k novému partnerovi, protože nejsme
schopni se novému vztahu díky závislosti na původním partnerovi
otevřít a rozvinout jej. Takových případů mám ve své poradně
nejvíce a zejména ženy, které jsou rozhodnější učinit změnu
a skončit vztah se stále dokola ptají, zda ten jejich milenec
se rozvede. Mnoho žen doplatilo na svojí rychlost ukončení
vztahu, protože dřívější dohodu se ženatým milencem, že to
oba doma řeknou a rozvedou se dodržela jen žena. Milenec se
maximálně odhodlal k tomu, že to doma řekl, ale byl bit a
další kroky již nepodnikl.
Ve své seznamovací agentuře jsem si ověřil,
že to platí potud, pokud mezi partnery existuje láska, nebo
přitažlivost. Vytratí-li se ze vztahu láska, pak se na pevnosti
vztahu projeví to, jak si partneři vyhovují. Pokud jsme zamilováni,
vždy jde současně o přitažlivost, ale přitažlivost může existovat
i bez lásky, což je horší, protože si uvědomujeme chyby partnera,
zatímco "zaláskovaní" nevidí, neslyší (i proto tvrdím, že
láska je duševní porucha). Proto pokud pomine láska, vidíme
chyby partnera.
Proto je velmi důležité se zeptat: Jak
budeme ve vztahu spokojeni? Dozvíme se, zda do vztahu
pronikne cit a láska, zda budeme ochotni partnera tolerovat.
Protože lidé se mění nejen věkem, ale i
vztahem a soužitím s jinou osobou, je třeba se ptát dále:
Jak budeme ve vztahu spokojeni za x let? Tím se dá
zjistit, jak se bude situace měnit časem. Mnoho lidí chce
vztah jen pro uspokojení pudu mateřství, či pudu zachování
rodu, což chtějí i homosexuálové (a někteří bisexuálové) a
po "splnění úkolu" přestanou mít o vztah zájem. Pokud je nedrží
jiná závislost- na dětech, na majetku (nebo strach být sami),
utíkají ze vztahu.
Podrobněji v ukázce k knihy "O magii, lásce,
sexu", či druhého vydání této knihy s pracovním názvem: "Proč
máme problémy se seznámením či udržením vztahu".
Neméně důležitá je kompatibilita
partnerů - jak jsou schopni se domluvit a dohodnout.
Proto se musíme zeptat: Jaká je perspektiva
vztahu z "jeho" strany? Jaká je perspektiva vztahu z "její"
strany? (podle mé teorie je perspektiva závislá na přitažlivosti
= břemeno=závislost).
Odpovědí na tuto otázku bude, zda vztah
skončí a kým bude ukončen. Vztah ukončí ten, z jehož strany
bude perspektiva vztahu menší.
Dalšími pomocnými otázkami může být: Na
kolik procent jsem citově vyzrálý? Pod 50 procent je odpověď
nevyzrálý.
Na kolik procent jsem schopen žít v
partnerském vztahu s tím a tím? Na kolik procent jsem schopen
se s partnerem/kou domlouvat o problémech v manželství (o
financích, sexu atd.)? |
|