|
Permakulturní design je navrhován vždy podle konkrétního místa a okolností a nikdy není stejný, ale některé zásady se dají aplikovat ve většině případů. Jednou z nich je systém rozdělení zahrady na zóny.
Zóna 0 je dům. Zimní zahrada, popnuté zdi, zelená střecha, nebo jen bylinkové květináče na terase se mohou postarat o propojení domu se zahradou a okolím. Existují návody a triky, jak i na malém balkónu vypěstovat organicky spoustu ovoce a zeleniny.
Zóna 1 je nejbližší okolí domu. Do této zóny musí přijít to, co používáme nejčastěji a co vyžaduje nejvíce péče. Máte-li rádi čerstvé bylinky a koření, pak je umístěte do zóny 1. Jeden ze zakladatelů permakultury Bill Mollison navrhuje malý kontrolní test. „Když ráno vstanete a venku je rosa, navlékněte si župan, vaše roztřepané bačkory, a běžte si natrhat pažitku na vaši ranní omeletu. Když se vrátíte a bačkory budou úplně promočené, pažitka roste příliš daleko“. Billův důvod pro toto tvrzení je jasný. Zasadíte-li si tyto potřebné rostliny na druhou stranu zahrady, vsadím se s vámi (po vlastní zkušenosti), že po několika prvních pokusech budete z lenosti raději snídat omeletu bez pažitky.
Zóna 1 je tedy několik prvních metrů od domu a může obsahovat zeleninu na zamulčovaných záhonech, která vždy potřebuje stálý dohled a pravidelné pletí, malý jedlý trávník, opory pro menší pnoucí rostliny (hrách, fazole), pergolu popnutou vínem, dle místa možná i zakrslý ovocný stromek a samozřejmě ty nejkrásnější a nejchutnější trvalky. Bojíte se, že první zóna musí vypadat užitkově a nevzhledně? Tak to určitě ještě nemáte dostatečné zkušenosti s pěstováním bylinek, trvalek a zeleniny tím pravým způsobem (článek o zelenině zde). V permakultuře se neryje ani neokopává, ale mulčuje.
Po sklizni nebudete mít před okny holou měsíční krajinu, protože pohromadě můžou růst bylinky lahodící oku i chuťovým pohárkům, jednoletá i vytrvalá zelenina s listy pro saláty, ozdobné trvalky pro krásu a vůni lákající užitečný hmyz, a rostliny zajišťující tvorbu živin a mulče. Kromě bohatství druhů a jiného tvaru záhonů je zde další výhoda- budete to mít pod kontrolou. Záhon jednoleté zeleniny někde u plotu vám zaroste plevelem velmi snadno, ale sebemenší plevel v záhonu v 1.zóně upoutá ihned pozornost každého procházejícího člena rodiny. Takovéto zahradničení je zábava. Vytrhnout tři malé rostlinky denně je snadné, ale čtyřicet velkých jednou za dva týdny je už pěkná dřina. Navíc ty v zóně 1 se nestihnou vysemenit, narozdíl od těch vzdálených lidskému zraku. Zahradu máme přeci na žití, ne na práci.
Zóny samozřejmě nejsou přesné kruhy či linie kolem domu, ale prolínají se dle potřeby, oslunění, půdy, původní vegetace a mnoha dalších faktorů. Záleží zde i na typu osobnosti uživatele zahrady, na preferencích ostatních členů rodiny. Vyznačení zón na plánu projektu zahrady je vždy jen orientační, ale užitečné. Nepřemýšlíme o nich jako o striktně děleném místě podle výšky či druhové příslušnosti vegetace. Jde nám hlavně o co nejlepší rozdělení toku energie po zahradě. Představte si třeba, že naše energie je nejsilnější v domě a směrem od domu slábne. Strom, který roste skvěle bez naší pomoci a údržby může být více vzdálen od domu než křehká rostlinka, která bez naší péče zahyne a kterou často používáme v kuchyni. Zónami tvoříme dynamický vztah mezi námi a zahradou. Je to velmi prosté, a přesto tak často opomíjené. Vysadíme-li planou růži kvůli její vůni, pak ne někam z dohledu, ale blízko okna našeho pokoje, aby přirozeně provoněla celý byt a abychom se mohli kochat jejími květy co nejčastěji.
Zóna 2 by neměla vyžadovat takovou péči jako první zóna. Ideální místo pro dobře zkombinované menší a středně velké ovocné stromy, keře, méně náročnou a méně často sklízenou zeleninu pěstovanou ve větším množství (brambory, fazole, cukety, dýně atd.), trvalky, květiny, … Své místo zde může najít skleník (pokud není přilepen přímo na dům v zóně 0 a 1) , jezírko, atd. Menší domácí zvířata se také hodí do rozmezí zón 1 až 2. Měl by tu být i kompost, abychom nechodili z domu s kuchyňským odpadem moc daleko, schovaný třeba za menší keř, nebo za ohrádku s pnoucí zeleninou. Design pro 2. zónu dle mého názoru vyžaduje více přemýšlení než pro ostatní zóny, neboť musíme vytvořit souhru stromů, keřů a trvalek tak, aby si navzájem nestínily víc než snesou, podporovaly se navzájem svými funkcemi v ekosystému a produkovaly to, co je potřeba. Plantáž rybízu je zbytečná, pokud naše rodina sní jen množství ze tří keřů.
Místo těch přebytečných vysadíme raději jiné druhy, produkující plody po různá období roku. A ať už se o úrodu postaráme my, nebo ptactvo, užitek bude větší. Pro ideální využití prostoru nedáváme stromy moc blízko sebe, aby i po jejich plném vzrůstu do mezer svítilo alespoň chvíli slunce, což nám umožní vysadit po jejich obvodu stínomilnější druhy menších keřů a trvalek. Proto také do této zóny vybíráme stromy menšího vzrůstu, na zakrslých, nižších a středních podnožích, tedy maximálně polokmeny.
Zóna 3 V menších zahradách už na ní zpravidla nezbude místo. Zde se nacházejí velké, nestříhané ovocné stromy a vysoké keře, rostliny které se sklízejí jen jednou či dvakrát ročně, ořechy, kaštany, bambus, sbíráme zde palivové dřevo, provádíme komerční pěstování rostlin, mohou zde být větší zvířata, …
Zóna 4 Jen pro největší pozemky, polodivoké málo udržované místo. Např. les pro pěstování stromů na dřevo, plodiny i byliny rostoucí divoce, může se též jednat o pastviny.
Zóna 5 Zcela překvapivě, alespoň malá zóna 5 by neměla chybět ani na tom nejmenším pozemku. Je to divočina, na které člověk nikdy nezasahuje. Ať je to jen malinký roh zahrádky s houštinou, nebo kilometry čtvereční volné přírody, člověk je zde jen návštěvníkem, ne správcem. Předchozí čtyři zóny navrhujeme, ale do páté se chodíme učit. V páté zóně můžeme relaxovat, meditovat a pozorovat, nesázíme sem žádné šlechtěné ani cizokrajné rostliny. Pokud je náš pozemek zcela holý a nic původního neobsahuje, vytvoření této zóny (i sebemenší) lze napomoci v nejvzdálenějším rohu.
Vysadíme tam nějaký hustý keř či menší strom, jaký normálně roste v naší přírodě, nejlépe plodící bobule pro ptáky, nakupíme hromadu větví ve které může najít ukryt ježčí rodinka, můžeme zde umístit třeba starou kládu, pařez, nebo neošetřený kus dřeva s vyvrtanými otvory různých velikostí - jako útočiště pro mnoho druhů hmyzu. Tyto věci, spolu s ptačími budkami, krmítky a napajedly mohou být v kterékoliv zóně, když se najde vhodné místo nerušené příliš chodem domácnosti. Nejsme přeci na této planetě sami, a živí tvorové nám na oplátkou pomohou s udržením ideální biologické rovnováhy na zahradě.
Tvorba zahrady v praxi
Strategie je následující - nejsme-li ještě profesionálové v tomto designu, raději začneme na vlastním prahu a postupně pokračujeme dále od domu. To platí nejen u nové zahrady, ale také při přehodnocování té stávající. Nikdy není pozdě udělat nějaké užitečné změny. Při postupu od domu se vyhneme tomu, že na nejbližší, nejviditelnější a pro domácnost nejdůležitější 1.zónu nezbude čas, peníze, rostliny atd. Navíc si tak lépe představíme celou scenerii při pohledu od domu- kde budou cestičky, kam padá stín, kde může být vyšší vegetace, kde nižší, .... Berte ohledy i na praktické stránky -nesázejte často zalévané rostliny tam, kde vám to podmáčí dům. Sklon by měl být vždy od domu do zahrady a vegetace náročná na vláhu bude v tom nejnižším místě, kde se voda shromáždí a vsákne.
Mulčování je velmi dobrá věc, ale zvýší se tím terén, proto nenavážejte příliš mnoho hlíny, nebo vytvořte ze starých dřev, cihel nebo jiného materiálu okraje vyvýšených záhonů. Ty lze vřele doporučit pro pěstování zeleniny i bylinek. Jednak se nemusíte moc ohýbat, umožní vám vysokou vrstvu půdy i mulče, vyhnete se konkurenci od kořenů nedalekých stromů a takový záhon může zároveň sloužit jako kompost.
Jak vybrat místo pro určitý zahradní prvek ?
Všechny prvky musí být v užitečném vztahu jeden k druhému a k nám. To záleží na dvou hlavních bodech:
1) jak často my potřebujeme tuto rostlinu, zvíře, či místo navštívit
2) jak často tato rostlina, zvíře či místo naši návštěvu potřebuje
Další důležité faktory pro rozmístění zón jsou:
- umístění vůči světovým stranám - jižní má nejvíce slunce, severní nejméně
- odkud obvykle fouká vítr v různých obdobích roku?
- chceme skrýt nějaký nehezký výhled hustou vegetací ?
- chceme ještě někdy něco na pozemku stavět ?
- bude potřeba zajíždět na zahradu autem ?
- kudy vedou podzemní rozvodné sítě ?
Je totiž celkem snadné vysadit někam strom, horší už je, když budete muset tento strom po deseti letech z technických důvodů pokácet, zrovna když začal plodit. Proto do míst, která jsou z dlouhodobých hledisek nejistá, raději sázejte plodiny a keře, které začnou plodit brzy a jejichž životnost není tak dlouhá.
Pro zvýšení vlastní fantazie a tvořivosti se někdy doporučuje na papírky napsat názvy jednotlivých prvků (např. jabloň, jezírko, kompost, švestka, zeleninový záhon, třešeň, bylinky, lavička, slepice, skleník, trvalky, keře,.....) a tyto papírky (nebo různé tvary na počítači) volně rozkládat po plánu zahrady, dokud nenajdete ideální rozmístění pro všechny z nich. To co podle vás patří do zóny 1 může být na žlutém papírku, zóna 2 na zeleném, atd.
Sami uvidíte, co vám kde neklape, a je naprosto v pořádku nedodržovat zóny, když vám to nepřipadá ideální. Nezapomínejte, že zóny jsou jen nápověda, v praxi je mnoho dalších faktorů, které mohou být důležitější - časem některé z nich možná změníte. Tvořivost na zahradě nikdy nekončí a naprostá dokonalost neexistuje. Vždycky je co vylepšovat, a tak to asi má být.
|
