Co je to celostní medicína

Termín celostní je u nás málo známý. Pochází od berlínského psychoanalytika Friedricha Perlse, který měl během 2. světové války praxi v USA a získal s tímto způsobem léčení velké zkušenosti. Vychází z názoru, že představy, pocity a činy souvisejí s celou osobností (z německého die Gestap - celistvá bytost).

K zablokování určitých aspektů reakcí může dojít již v dětství. Některé potřeby člověka tak mohou zůstat trvale neuspokojeny. V dnešní době se na tuto problematiku díváme ještě trochu jinak. Vidíme přicházejícího pacienta s problémy v několika základních úrovních:

První úroveň - to je ta základní, se kterou se každý den setkáváme, úroveň "fyzického těla".Zde se projevují všechny příznaky, bolesti, známky nemoci. Na tomto poli pracuje klasická ortodoxní medicína se všemi svými přístupy.

Druhá úroveň - energetická, regulační. Zde pracují byliny, homeopatika, léčitelé.

Třetí úroveň- je úroveň psychická, která nás informuje o stavu mysli, vědomí a vlastně také podvědomí. Zde se uplatňují zákony psychosomatiky. Jestliže se na této úrovni vyskytuje nějaký blok a v důsledku toho bloku se na jeho fyzické úrovni vyskytuje nějaký příznak, je logické, že tento příznak nemůže být vyléčen žádným lékem, dokud se neodstraní blok na této úrovni.

Čtvrtá úroveň - je duchovní ,těžko definovatelná, každý si ji můžeme pojmenovat, jak chceme. Víra tvá, Bůh, vesmír, podle Dr. Foučkové nebo Lazareva karma, z homeopatického pohledu miasma, dědičná dispozice.

Takže klademe si filozofickou otázku: Kde je příčina nemoci, na které úrovni ji musíme hledat? Můžeme ji vůbec najít nebo dokonce jsme schopni ji odstranit?

Podle celostní medicíny jde o vnitřní konflikt mezi tělem a duší. Všeobecně jsme zvyklí nahlížet na svou nemoc z pozice klasické medicíny. Máme svůj problém, svou nemoc, navštěvujeme svého praktického lékaře, dostáváme na bolesti různé léky, podnikáme vyšetření, navštěvujeme specializovaná pracoviště, kliniky a zjišťujeme, že nemoc neustupuje. Naopak problémy se stupňují, nemoc přechází do chronického stadia. Dříve nebo později si začínáme uvědomovat, že to asi není v pořádku, začínáme se tím zabývat sami, pouštíme se do makrobiotiky, jógy, čteme spousty literatury, kupujeme si různé léčivé přípravky, vracíme se k bylinkám, začínáme navštěvovat léčitele, dáváme přednost přírodním léčebným metodám. Tomuto trendu se přizpůsobují i lékaři - léčitelé.

Moderní doba přinesla Internet a s ním nové možnosti. Lékař může konzultovat s trpícím člověkem a není přitom omezován vzdáleností, časem ani jazykovou bariérou. Může radit, kontrolovat průběh léčení, doporučovat přírodní metody, kterými si pacient může pomoci. Je odstraněn stud pacienta, který se může zeptat lékaře na takovou věc, na kterou by se v ordinaci nezeptal. Může se poučit o své nemoci a přitom je doma a nemusí do ordinace, plné jiných pacientů.