Připomenu, o co jde při rodinných konstelacích.
Asi zvláštní léčbou pro většinu lidí by byla léčba psychodramatem - jejím základem je myšlenka, že svých problémů se můžeme zbavit tak, že je zahrajeme jako v divadle. Tato metoda mne zaujala, když jsem si uvědomil působení jedné mé kamarádky - kinezioložky Mgr. Evy Dvořákové, když jsem zkoušel sám na sobě účinky kineziologie. Ona sama přišla s tím, že zde psycholog pan BHAGAT (pseudonym) z Německa (kineziologie přišla z USA) učí tzv. modelové situace (rodinné konstelace, pohyby duší, atd.) Až po vyzkoušení této metody jsem si uvědomil, že jde podle mne o převzetí léčebné metody nazvané PSYCHODRAMA, kterou zavedl Freudův ( S. Freud 1856-1939) současník J. L. Moreno (1892-1974), který tuto metodu objevil tak, že si všiml známé herečky, jak reaguje na role v divadle.
Když hrála roli laskavé a hodné ženy, chovala se doma záporně, jako diktátor, když hrála roli zlé ženy, chovala se doma hezky a byla přívětivá a laskavá. Po přečtení tohoto jsem pochopil, jak moc mne moje práce ovlivňuje a proč se doma chovám podle partnerky špatně. Přenáším si bohužel problémy svých klientů domů. Proto jen těžko může někdo pochopit psychickou náročnost mé práce a to je i vysvětlením, proč musím hodně odpočívat a mít delší pauzy mezi klienty. Když jsem se pana Bhagata ptal, jak odpočívá a jak často může tyto konstelace dělat, odpověděl, že ten stres z práce vybíjí denní prací na zahradě a konstelace dělá max. jednou za 14 dní, spíše jednou za měsíc.
Jedna z technik psychodramatu je ta, že může jeden hrát druhého a je schopen se vcítit tak "do role" druhého, že vyjádří lépe pocity, které má druhý v podvědomí a nechce nebo je nemůže projevit. Hrát roli nám umožňuje zbavit se zábran. Kinezioložka paní Mgr. Dvořáková (u které jsem tuto seanci viděl poprvé, až po té jsem absolvoval kurs Pohyby duší u p. Bhagata) předvádí toto divadlo i s více lidmi, kteří mají o tuto terapii zájem a umí "naladit" klienty mezi sebou tak, že "hrají" dokonale toho druhého a tím ten, kdo děj sleduje, si lépe uvědomí své problémy a hlavně podstatu problému.
To je ten základ problému (tvrdím, že ze 70% naše konání ovládá naše podvědomí, jen z 30% svým rozumem ovlivňujeme dění okolo sebe), pro který já tvrdím, že něco jiného říkáme a něco jiného děláme. Vyzkoušel jsem tuto metodu mezi svými známými a kupodivu to fungovalo. Provedl jsem to konkrétně na Silvestra u známých. Všichni jak jinak chtěli po mně věštit různé problémy a budoucnost. Protože se mi nechtělo, tak jsem svému kamarádovi řekl - "Vždyť ty to umíš taky, tak věšti." Popíši konkrétně postup, který jsem spontánně zvolil. Postup nemusí být asi přesně dodržen, je nutné najít způsob, jak se buď sám "naladit" na psychiku druhého, nebo jak "naladit" toho druhého na psychiku svou. Řekl jsem mu, ať se zklidní, uvolní. Uvede se do nižší hladiny vědomí (postup je v kapitole Jak na problémy nebo v kapitole Akt vymazání nevhodného programu z dětství…..) , že teď bude věštit a bude se umět "naladit" na psychiku toho, koho chce.
Řekl jsem mu, že je schopen se nyní svým podvědomím "napojit" na jakési universum a všechno bude znát. Po chvíli klidu jsem mu řekl, že může začít věštit a ptal jsem se skupiny známých, kdo chce co vědět. Na úvod jsem mu řekl, ať mi řekne konkrétní zdravotní problém mojí ženy, o kterém jsem věděl. On začal docela přesně popisovat problém. Potom se ozvala jeho žena a on začal říkat její problém, psychický, který má kořeny v dětství - že byla zavírána do sklepa, když zlobila. Ta jen s úžasem říkala, že to dusila v sobě a nikomu to nikdy neřekla a ani netušila, že tato příhoda i v jejím zralém věku ovlivňuje její psychiku výrazně i nyní. Po půlnočním přípitku jsme se ženou odjeli, můj kamarád se tak rozvášnil, že věštil všem ostatním až do rána. Telefonoval mi to druhý den a byl v šoku, jak to bylo možné.
Horší zážitek pro něj byl, když to druhý den chtěl zkusit sám znovu a nešlo mu to. Bylo to tím, že se sám neuměl uvést do nižší hladiny vědomí, což je základním předpokladem všech činností jako je věštění, vykládání karet, vykládání astrologie, při práci s kyvadlem atd. Je to jako se vším, je nutné i tuto činnost trénovat a zkoušet. Po této příhodě jsem stejnou příhodu zažil s více kamarády a vždy to "fungovalo" stejně. Dokonce jsem si doma v mém domku !postavil" rodinnou konstelace na duchu na dvoře domu. Před lety jsem zjistil, že umím najít psychosomatické zóny. NA dvoře domu jsem tři psychosomatické z=ony našel a abych si tuto skutečnost ověřil, postavil jsem konstelaci na to. Abych nemohl ovlivnit odpovědi a otázky, vybral jsem jednoho člověka, který "hrál" universum a ten dával utázky. Ještě před touto seancí jsem na papír napsal všechny údaje, které jsem si před seancí zjistil- kolik lidí na dvoře domu bylo zabito, kdy, jakým způsobem. Bylo zvláštní, že údaje o mrtvých médium odpovědělo s menšími odchylkami stejně jako já mojí metodou.
Dobré zkušenosti z rodinných konstelací má i psychiatr Bert Hellinger, viz ukázka v kapitole OSUD.
Roger Woolger, psychoterapeut z Anglie je přesvědčen, že vzpomínky na bývalé životy je možné vyvolat u kohokoli z nás. Uvádí své klienty do hypnotického tranzu, ve kterém prý jsou schopni prožívat zážitky minulých životů. Tvrdí, že v nás zůstávají zážitky jen nepříjemné a na předčasně ukončený život. Psycholog Robert Baker, který se zabývá 40 let bývalými životy, tvrdí, že když se někoho zeptáte, co přesně dělal včera, tak většinou zapojí svojí obrazotvornost, protože si nemůže přesně vzpomenout. Prázdná místa v paměti vyplní tím, co mu připadá nejpřesvědčivější. A v tom tkví ten problém, zvláště to platí pro hypnózu, kdy si často vymýšlíme minulost, která neexistovala.
|
