O dětech
Nevinnost a pokora,
otevřenost a spontánnost,
upřímnost a srdečnost,
schopnost radovat se a rozdávat nezištně lásku,
jsou vlastnosti,
které jsme měli jako děti,
a na které jsme už většinou
zapomněli.
*
Co může být krásnějšího
než slova z úst malého dítěte:
"Ať jsou šťastni všichni lidé na celém světě"
Jsi vším i jedním
Jsi vlnou i mořem,
horou i kamenem,
jsi včelou i úlem,
vodou i pramenem.
Jsi láskou i polibkem,
Sluncem i červánkem,
stádem i hříbětem,
šňůrou i korálkem.
*
Pro samé vlny
zapomínáme na moře.
O strachu a lítosti
Přítomnost
nezná strach ani lítost.
Strach existuje jen v budoucnosti
a lítost sídlí v minulosti.
Strach potřebuje vždy toho, kdo se bojí.
stejně tak lítost zase toho, koho může svírat.
V Přítomnosti
však nikdo takový není,
ani nikdy nebyl.
*
Všechny překážky,
které musíš v životě překonat,
i ty nejbolestivější,
jsou projevem
Boží lásky, Boží Milosti,
která Tě jimi spolehlivě vede
k Probuzení.
O hledání smyslu života
Hledáš smysl života ?
Nepřemýšlej o tom a žij !
Od okamziku k okamžiku.
Tady a teď.
Vždyť jaký je smysl
rozkvetlé kopretiny,
kapky rosy na listu trávy,
třpytící se v ranním Slunci ?
Na konci každého hledání smyslu věcí
je svoboda, absolutní.
*
Jediné Tvé slovo,
jediná Tvá myšlenka
a krása růže
se rozletí na milión střepů.
*
Pravé poznávání
je beze slov.
Je to Život sám,
bez jakékoliv myšlenky
a bez poznávajícího.
O probuzení do nového dne
Každé ráno si uvědom,
že se probouzíš do zcela nového dne.
Žádný takový tu ještě nebyl.
Okamžik, který právě prožíváš,
se nebude už nikdy opakovat.
Zář vycházejícího Slunce, která obarvila Tvůj pokoj,
svěžest ranního vzduchu proudícího otevřeným oknem,
zpěv kosa sedícího na sloupku plotu,
smích dětí, které jdou do školy,
to vše je nové, jedinečné.
Buď vděčná za to,
že Ti byl dán obrovský dar:
„Být při tom“.
*
Ten, kdo říká,
že jeho život je nudný
a nic nového nepřináší,
ztratil schopnost
se dívat a naslouchat.
O zraňování
Druhé zraňujeme nejvíce
naší nechopností naslouchat.
Neustále se snažíme vytvořit si soukromý svět,
který upřednostňujeme před vším ostatním.
Přitom zapomínáme,
že žádný svět,
který by byl jenom náš,
nemůže nikdy
existovat.
*
Při jednání s lidmi
se snaž sestoupit do jejich nitra.
Čím hlouběji sestoupíš,
tím méně budeš
nalézat věcí,
kterými se budou navzájem odlišovat.
O žalu
Žal je něco,
co si vytváříme my sami.
Má kořeny v našem sobectví.
Jediná cesta,
která z něho vede,
jde ke smíření se sebou samým
a se světem,
takovým jak je.
O štěstí
Je to zvláštní,
ale ke Štěstí
žádné cesty nevedou.
Štěstí je tady stále.
Je to náš přírozený stav mysli,
který vůbec nezávisí na tom,
jestli něco získáme nebo něčeho dosáhneme.
Pokud si to přesto myslíme, je to tím,
že nevidíme pravý důvod,
kterým je krátkodobé vyprázdnění mysli
když se nám přání vyplní.
O nebi jarní louky
Zářivě zelená obloha jarní louky.
Včely, motýli a voňavá tráva.
A všude kolem
hvězdy sedmikrásek
a zlatá slunce pampelišek,
rozsypané jako Tvoje korálky.
*
V čajové misce -
čaj, stín i odlesk Měsíce.
Meditace na dech
Dech za dechem,
vlna za vlnou.
Zmizel střed a není hranic.
Jen dokonalé Prázdno,
průzračně a pulsující,
které o sobě ví.
*
Tón je vlna
na hladině Ticha
Narodí se na Tvé struně
naplní prostor
a pak v něm beze stopy zmizí,
stejně jako jednou Ty.
( do 30.4. 2002, zapsáno při desce Kamil Holub : "Kouzelná země" )
|
