|
V další kapitole své knihy se zmiňuje autor o dalších zajímavých zkušenostech.
Narodil se chlapec a jeho matka při porodu zemřela. Nikoho ani nenapadlo, aby činil chlapce zodpovědným za matčinu smrt., ale jeho vědomí neviny nezmírnilo jeho špatné svědomí. Protože osud svázal jeho narození s matčinou smrtí, tlak viny byl neúprosný, že chlapec šel od jednoho neúspěchu k druhému v marné snaze odčinit něco, co nezavinil.
V dalším příběhu jeden muž píchl pneumatiku, dostal smyk a narazil do dalšího automobilu. Nic se mu nestalo, ale řidič druhého automobilu byl zabit. Přestože to nebyla jeho vina, jeho život zůstal svázaný se smrtí druhého muže a on se nemohl zbavit výčitek svědomí. Nebyl schopen se radovat se ze svých úspěchů, dokud si neuvědomil, že jeho utrpení zabitému muži nijak nepomáhá.
Proti ranám osudu jsme bezmocní. Jsme-li vinni nebo nevinni následkem něčeho, co jsme udělali úmyslně, můžeme něco dělat. Avšak v situacích, jež jsme nezavinili, si uvědomujeme, že jsme podrobeni neovladatelným silám, které rozhodují o tom, zda přežijeme nebo umřeme- nezávisle na tom, co děláme.
Tato bezmocnost proti náhodným shodám okolností je pro některé lidi tak děsivá, že raději promarní nezaslouženou příležitost, místo aby ji využili. Lidé, kteří dostali příležitost na úkor druhého, se někdy snaží svou výhodu omezit tím, že onemocní, spáchají sebevraždu nebo udělají něco špatného, aby se něčím provinili a mohli trpět následky. Takováto řešení jsou důsledkem magického myšlení. Jsou to dětinské způsoby, jakými se někteří lidí snaží vyrovnat s nezaslouženým štěstím. Nejsou však účinné, neboť pocit viny spíš posilují. Jestliže dítě, jehož matka při porodu zemřela, spáchá později sebevraždu, matčina oběť nebyla k ničemu. Navíc se zdá, že matčina smrt zavinila i smrt dítěte. Kdyby si dítě mohlo říci,"Mami, neumřela jsi nadarmo. Slibuji ti, že k uctění tvé památky se svým životem něco udělám, neboť si uvědomuji jeho hodnotu", pak by se tlak špatného svědomí mohl stát něčím konstruktivním, neboť by dítěti umožnil dosáhnout cílů nedosažitelných pro druhé. Pak by matčina smrt měla dobrý účinek a přinesla by dítěti vnitřní klid.
Právě naše nevina v případě osudové rány činí naše utrpení nesnesitelným. Kdybychom se provinili něčím, co jsme udělali úmyslně, a byli za to potrestáni, nebo kdybychom byli nevinni a tudíž se vyhnuli trestu, mohli bychom se domnívat, že se život řídí morálním řádem a pravidly spravedlnosti. Mohli bychom věřit, že naše svědomí závisí na našem chování. Jsme-li však ušetřeni trestu bez ohledu na naší osobní vinu nebo nevinu, zatím co druzí umírají, aniž se něčím provinili, pak si uvědomíme, že jsme naprosto bezbranní proti silám osudu a nemůžeme se vyhnout rozmarům svědomí. Dosáhne-li vina tragických rozměrů a stane-li se naším osudem, usmíření je možné pouze tehdy, když se vzdáme jakékoliv kompenzace.
. V takovém případě je naší jedinou možností vzdát se neúprosným silám osudu, ať už je to v náš prospěch nebo neprospěch. Vnitřní postoj, jenž nám to umožňuje, se nazývá POKOROU. Je to pokorné odpuštění a podrobení se skutečné bezmocnosti. Když se viník i poškozený pokorně smíří s nevyhnutelným osudem, pak překonají špatné svědomí a touhu po kompenzaci. To jim umožňuje žít radostným životem nezávisle na tom, co druzí museli zaplatit. Dovoluje jim to přijmout vlastní smrt a problémy, které život přináší bez ohledu na osobní vinu či nevinu.
V dalším příkladu Bert Hellinger uvádí případ mladíka, který jako čerstvý řidič měl dopravní nehodu a jeho babička, která s ním jela utrpěla smrtelné zranění. Když se v nemocnici těsně před smrtí probrala z bezvědomí, ptala se lékařů, kde je její vnuk. Když ho k ní přivedli, řekla mu: Nedělej si žádné výčitky, nastal čas, abych umřela. Mladíkovi vyhrkly slzy a v duchu si řekl: "jsem ochoten nést břemeno toho, že jsem se stal nástrojem tvé smrti. Až přijde čas, udělám něco dobrého, abych uctil tvou památku. A jednoho dne to udělal.
Cítíme-li skutečnou pokoru, uvědomíme si, že zatím co řídíme svůj osud, náš život je řízen naším osudem. Shody okolností a náhody nám pomáhají nebo škodí podle zákonů, jejichž tajemství nemůžeme a ani nikdy nesmíme poznat. Pokora je správnou reakcí na šťastné i nešťastné zvraty osudu.
Tolik Bert Hellinger
SMRT PŘIROZENÁ konec zkoušek, zlepšení situace, osobní transformace, pocit prázdnoty, i pochopení tajemství
SMRT PŘI NEŠŤASTNÉ UDÁLOSTI
SMRT PŘI ÚRAZU -vlastní vinou zemřelého
SMRT PŘI ÚRAZU - cizím zaviněním
SMRT HROMADNÁ - ve válce
SMRT HROMADNÁ - nehoda dopravních prostředků (příčin může být mnoho, v tomto případě beru v úvahu technickou závadu, jako např. vada materiálu. Chyba řidiče,mechanika či pilota je totéž, jako zaviněná smrt úrazem, případně podle jiných kritérií totéž jako nešťastná náhoda)
V tomto případě hraje roli faktor hromadného osudu.
SMRT HROMADNÁ -TERORISTICKÝ ÚTOK
velká prostranství, společenské prostory, domy
V tomto případě hraje roli faktor hromadného osudu.
SMRT HROMADNÁ - ZEMĚTŘESENÍ
velká prostranství, společenské prostory, domy
V tomto případě hraje roli faktor hromadného osudu.
SMRT ZA NEVYSVĚTLITELNÝCH OKOLNOSTÍ
|
