|
Dvoufázový účinek nikotinu v těle je duchovně prožíván jako cesta duše mimo tělo. V tranzu prožívá cestující duše šamana různé příhody.Přednáší v nadpřirozenu starosti své společnosti, jednotlivce, vrací se z oné společnosti s dobrou radou. Při cestách na onom světě se šamanští uchazeči dostávají na rozcestí a musí se umět rozhodnout jít správným směrem, musí se umět vyhýbat ohrožením přinášející smrt, procházet nebezpečnými průchody. Nakonec podléhají ničitelským mocem a získávají nadání rozdělení a následného sestavení vlastního těla.
Tabák sloužil v dřívější předkolumbovské době v první řadě k náboženským účelům a léčebným metodám. Šamani usilují o akutní otravu nikotinem, aby vyvolali stav transu, ve kterém získávají nadpřirození síly a komunikují s duchy. Tabák aplikují mnoha způsoby, pijí tabákovou šťávu, sirup, kaši, žvýkají tabák, vtírají si tabákovou pastu do kůže či do očí, aplikují tabákové klystýry, šňupají tabák či jej kouří. Většinou kombinují několik způsobů najednou, aby účinek byl silnější.
V Africe zprostředkovávala spojení se zemřelými rostlina Iboga (Tabernanthe iboga). Lupuna je nazývána indiány Šupino jako strom světa (chono). Šamanům slouží ke vstupu do jiných skutečností. Nejčastěji užívané psychoaktivní halucinogenní rostliny: Durman (Datura), brukmansia , mandragora, blín, rulík zlomocný a tabák, pablen (Scopolia), australský keř Pituri (Duboisia), jihoamerický centrum, chilský keř fabiana nebo Pichi-pichi, kolimbijský keř kampanila, mexická holandra, nebo amazonská brunfelsie, jihochilský strom Latura Pubiflora. Kouzelné rostliny byly použitelné jen tehdy, když byly využity ve správný čas na správném místě a užity správným způsobem. Rostliny byly sbírány za určitých přísně dodržovaných podmínek a sběrač musel být otočen při sběru i správným směrem (západ, sever). Stejně tak musel být šaman otočen na správnou světovou stranu při užívání kouzelné rostliny.
Smrt mozku
Smrt mozku s nevratným poškozením jeho funkcí může nastupovat již po pěti minutách, během nichž je mozek bez kyslíku. U malých dětí je tato doba delší a rovněž tak u podchlazených lidí, např. utopených. Tento stav je charakterizován hlubokým bezvědomím, postižený nereaguje na podněty a základní reflexy. Stanovení smrti mozku je důležité pro dárcovství orgánů, které díky možnému udržování oběhu a dýchání nejsou poškozeny. Někdy se užívá pojem sociální smrt pro stav, kdy došlo k částečnému odumření mozku - vyšších součástí, zatím co nižší součásti řídí oběh a dýchání. Postižený jedinec sám dýchá a má zajištěn i oběh krve, zatím co ostatní funkce má poškozené, nebo zničené.
Smrt z mého pohledu
Pokusím se popsat své vize ohledně mrti ze všech možných pohledů, to znamená zjištění příčiny. Vše má svojí příčinu a důsledek. Každá akce vyvolá reakci a má důsledek, v případě smrti je důsledek známý - smrt, ale z pohledu energie zemřelého jde o něco jiného, závažnějšího-má dopad na pozůstalé. Jiný dopad na pozůstalé má samozřejmě smrt přirozená, ve stáří, jiný dopad smrt sebevraždou, jiný dopad smrt při autonehodě, jiný smrt násilná, atd.
Myslím, že strach ze smrti má souvislost s psychickými problémy a vypozoroval jsem, že čím lépe jsme na tom psychicky, tím na delší dobu plánujeme budoucnost. K dlouhodobému plánování budoucnosti smrt nepatří a nepřipouštíme si ji. Když se člověk maximálně seberealizuje a má dobrý psychický stav, nemá čas přemýšlet nad smrtí. Myslím, že i když existence bývalých a budoucích životů je zatím neprokazatelná a tím diskutabilní, jsem přesvědčen, že energie živého organismu jen tak nezanikne.
Důkazem jsou příběhy lidí, kteří poznávají oblasti, v nichž jsou poprvé v životě atd. Napsal jsem knihu Tak to nebylo, kde jsem popsal například i smrt Jana Masaryka (nyní se po pěti letech od napsání mé teorie o jeho vraždě moje verze potvrdila ) a další podrobnosti z jeho života (a života dalších lidí), které jsem neznal a nikde před položením otázek ani nečetl. Historik který připravoval otázky pro knihu Tak to nebylo potvrdil mnou uvedené odpovědi. Nebylo by možné, abych správně odpověděl na otázky okolo zemřelých, kdyby neexistovala jakási energie po zemřelém, na kterou se svým podvědomím "napojím". Mimo jiných teorií existuje i teorie, že buňky lidského organismu jsou tvořeny atomy, které jsou na zemi od počátku. Stále se vyměňují a recyklují. Takže energie našeho těla byla kdysi energií rostlin, zvířat. Tato teorie podporuje moji teorii o vzniku člověka, kdy tvrdím, že jsem prošli celým vývojem od nejjednodušších organismů po složité.
|
