|
Permakultura je pojem, který zatím není příliš známý. Jedná se o styl vytváření nejen zahrad, ale veškerého prostředí ve kterém člověk žije, způsobem, který je trvale udržitelný a stále se obnovující. Permakultura se dá vpodstatě uplatnit v jakémkoliv měřítku pro zahrady, lidská obydlí, farmy, obdělávanou půdu, balkony, vodní plochy, výrobní procesy, ….. Je to nový způsob myšlení, tvořivý, inteligentní a uvědomělý design, měnící současné neefektivní a destruktivní formy, jimiž si lidstvo zajišťuje své životní potřeby a využívá planetu Zemi. Hlavním cílem je zajistit blahobyt člověka tak, aby to nebylo na úkor ostatních lidí, životního prostředí, rostlin a zvířat. Anglické slovo „permaculture“ se skládá ze dvou slov – permanent a agriculture. „Permanent“ znamená permanentní, trvalý. Neznamená to však pouze trvale udržitelné zemědělství, ale také permanentní kulturu, protože žádná společnost nemůže přežít bez trvale udržitelného a etického využívání krajiny.
Základní principy permakultury (dále jen PK) zůstávají stejné po celém světě, ale mění se použité techniky podle klimatu, složení půdy, dostupných zdrojů a v neposlední řadě podle potřeb lidí, kterým má design sloužit.
Základní principy:
- Respektování přírodních zákonů
- Etické zacházení s přírodními zdroji
- Využití zdrojů místně dostupných
- Péče o planetu
- Péče o lidi
- Spojování více prvků ve fungující celek
- Maximální efektivita při minimální vložené energii
- Rozmanitost a originalita
- Kladný a tvořivý přístup k řešení problémů
- Dělení se o nadbytečné zdroje
- Produkování jen odpadu recyklovatelného
- Snaha učinit život radostnějším a jednodušším
Tento koncept vznikal v sedmdesátých letech dvacátého století v Tasmánii a Austrálii. Zakladateli jsou Bill Mollison a David Holmgren. PK je tedy designerský systém pro navrhování trvale udržitelných umělých produkčních systémů a lidských sídel. Vychází z pozorování přírodních systémů a z moudrosti tradičního zemědělství, staví ale také na moderním vědeckém a technickém poznání. Lidé dělají to co dělají, protože to tak dělají všichni ostatní. Nové je obvykle přijímáno s nedůvěrou, proto je potřeba umožnit každému možnost informované volby, nezávisle na převládajícím názoru veřejnosti.
Kdo a kdy permakulturu uplatní?
Ve chvílích, kdy je člověk zaplaven informacemi o tom, jak špatná je situace se životním prostředím, škodlivinami v potravinách, či stavem světa celkově, lze pozorovat tři základní reakce:
- ignoruje skutečnost a doufá, že se to týká někoho jiného
- uvědomí si problém, ale propadne depresi
- uvědomí si problém a začne něco dělat – a právě zde se uplatní permakultura.
PK je návod, technika, způsob myšlení i životní styl v jednom. Je to na etice založený designérský systém, spojující dobré bydlení s bezpečnou produkcí potravin a estetikou, zahrnující též společenské a finanční stránky. Je na každém z nás, co z toho se rozhodneme uplatnit v našem každodenním životě. Lze ji použít i v tom nejmenším rozsahu, ale i v celosvětovém měřítku. Vědci se stále dohadují, kolik toho naše planeta ještě snese, ale dříve či později bude přechod na něco jiného (ať se tomu bude říkat jakkoliv) v zájmu přežití lidstva jedno z nejlepších řešení. Skromným začátkem jsou již dnes např. biofarmy a komerční ekologické pěstování plodin. To celé je možné jen proto, že si dostatečně velké množství lidí uvědomilo dopad chemických postřiků na kvalitu jídla a zdraví. Ale ani to není vrcholné řešení, metody PK jdou totiž ještě o pár kroků blíž k dokonalosti. Je to taková malá revoluce, která začíná u vašeho domu, ale má sílu změnit svět.
To úplně nejlepší na permakulturním designu je, že se nesnaží lidi nutit k něčemu jen proto, že je to dobré pro životní prostředí. Tak by to opravdu nefungovalo, neboť je v lidské povaze sledovat vlastní zájmy na prvním místě, za každou cenu. Tvůrci PK to dobře věděli, proto vymysleli něco, co každý bude dělat hlavně pro sebe, pro vlastní dobro a zisk. Všechny permakulturní techniky jsou totiž levnější než ty ostatní, snadno aplikovatelné i pochopitelné, jejich použitím se šetří čas, práce i peníze. Ochrana a zlepšování životního prostředí je jako bonus – něco, co je přirozeným a nedílným vedlejším produktem permakultury.
 Bill Mollison (nalevo) a David Holmgren (napravo) vydali v roce 1978 první knihu o permakultuře, nazvanou Permaculture One.
Další dobrá zpráva je, že PK je zdarma, k dispozici kdykoliv a kdekoliv pro každého. Můžete začít hned, třeba na balkóně. Informací o postupech je bohužel dostatek hlavně v angličtině, na internetových stránkách a v mnoha zahraničních knihách a časopisech. Stránky „ www.ekozahrady.com “ proto přinášejí to hlavní a nejdůležitější, co se týká převážně zahradní tvorby a designu, tedy vpodstatě jen část toho, o čem PK doopravdy je. Budu se snažit stále je rozšiřovat o další užitečné informace z nejrůznějších oblastí.
|
