Typy parfémů

Parfumáři získávají své vůně z květin, stromů - jejich plodů, květů, listů, kůry a dokonce i z kořenů, dále z trávy, mechů, bylin a koření. Dnes se též mnoho přírodních vůní nahrazuje syntetickými parfémovými složkami - aldehydy. Prvním zcela aldehydovým parfémem byl dnes již legendární Chanel No.5.

Jednosložkové květinové parfémy
Ve druhé polovině 19. století a první čtvrtině 20. století byly nekomplikované vůně jedné květiny ty, jež byly nejsnadněji dostupné parfumérovi, protože květinové směsi začaly být možné teprve s novými technologiemi extrakce a fixace. Nejčastěji používanými květinami byly růže, karafiáty, lilie, fialky, levandule, šeřík, jasmín a gerdénie. Dnes jsou tyto parfémy poněkud vzácné a jejich přitažlivost s dostupností mnohem složitějších směsí poklesla.

Květinové vůně - směsi.
Obrovské množství květinových parfémů je složeno z květinových esencí a tvoří to, čemu se říká květinový buket. Velká většina květinových parfémů je založena na osvědčeném spojení růží a jasmínu. Je to skvělý svazek a poskytuje romantickou a přesvědčivou základnu, na niž mohou být naroubovány všechny další voňavkářské nápady.

Zelené parfémy
Jedná se o vůni polí a lesů, květinových záhonů, země po dešti či čerstvě posečené trávy. Zelené parfémy lze rozdělit do dvou podskupin - chyprové z pryskyřice, mechu a kapradin a čistší zelené z listů, trav a pupenů. Zelené parfémy jsou nepřekonatelné pro svoji svěžest a mladistvost.

Dřevitá kategorie
Je labyrintem kouřových, zemitých, ambrových a lesních vůní získaných z kapradin, mechů, pryskyřic, lišejníků, listů, kořenů a dřeva. Přímé příklady dřevité rodiny jsou dnes raritou. Móda nefalšovaného santálového dřeva, cedru, fougére (kapradina) již dlouho patří minulosti a silnější koncentrace těchto esencí jsou nyní více využívány v pánské kosmetice. Ve skutečnosti většina těchto parfémů je korunována množstvím květinových a kořeněných vůní, aby se změkčila pochmurnost dřevitého obsahu a zintenzívnila se do téměř hypnotického žáru. Pro svoji hřejivost a zemitost jsou nepřekonatelné a velmi individuální.

Ovocné vůně
Uspokojují čichové buňky svojí bohatou, zralou, jemnou či ostrou vůní broskví, švestek, meruněk, bobulovin a citrusů a zahrnují i taková překvapení, jako černý rybíz, víno, mango a mučenku. Tyto esence jsou používány jako špičky parfémů a jsou pak podtrhovány kompatibilními květinami a kořením, obvykle s náznaky zelené. Často jsou fixovány pižmem a ambrou jako prodlévajícím kontrapunktem.

Orientální vůně
Orientální vůně přišly do módy po skončení první světové války a dominovalo ve dvacátých a na počátku třicátých let s vypjatým mysticismem a sváděním femme fatale. Šedesátá léta byla pak svědkem obrovského návratu orientálních vůní, jak těch, které jsou čisté a silné, tak i multiflorálních s více než lehkým dotykem orientálního bazaru. Je to fascinující druh, zvláště ty čisté, který není vhodný pro opatrné a nesmělé. Jejich kompozice je většinou založena na vlastnostech pačuli, vetiveru, pižma, ambry, silných bylin a ještě silnějšího koření promíchaného s orientálními květinami jako jsou růže, jasmín, karafiát, pivoňky, tuberózy a ylang ylang. Toto vše vytváří přehlušující sílu, takže jsou připojeny esence, které dodávají měkkost a oblost, jako vanilka a santálové dřevo. Jsou to vitální, úchvatné a provokativní vůně, jež mají pověst prostředků ke svádění.