|
Dr. Ralph Holloway z Kolumbijské univerzity se snažil zjistit rozdíl mezi mozkem Australophiteca a šimpanze. Jako klíčová byla zjištěna oblast v zadní části mozku, která se přesunula z přední části mozku a tím ponechala víc prostoru v přední části mozku , aby si mohl poradit s novými problémy. Tato změna umožnila Australophitecovi rozeznávat tváře, účastnit se složitého společenského chování, určit místa s výskytem vody a potravin, atd. Tím se rozšířily možnosti jeho adaptace na životní prostředí. Podle Dr. Darka Bickertona z Havajské univerzity bylo pro Australophiteca nejdůležitější naučit se nově naslouchat přírodě.Učit se, co znamenají stopy na zemi, krvavé skvrny, polámaná vegetace, atd. To bylo to, co tyto tvory odlišovalo od ostatních. To by mohl být podle vědců začátek lidstva.
Po dva a půl milionech let začíná tento primát vymírat vinou změny podnebí. Tuto krizi způsobilo další globální ochlazování. Poprvé zamrzá severní pól. Začíná nový cyklus ledových dob. Pro chodící opice v severní Africe je to katastrofa. Znovu se Africké pralesy zmenšují travnaté plochy zvětšují. Delší cesta travnatými plochami a otevřeným prostorem vystavuje Australophytecy hladovým predátorům. Možná díky této změně vzniká nová mutace Australophyteca a velkými zuby a čelistmi. Živí se ořechy a kořínky. Tento vegetarián se nazývá Australophytecus robustus. Toho tvora studuje paleoantropolog Dr. Richard Potts ze Smithsonianského institutu. Ten tvrdí, že tento tvor se dobře adaptovat na změnu klimatických podmínek v Africké savaně. Nové ledové doby způsobují v Africe změny suchá a mokrá staletí. Když začnou rostliny mizet, začíná těžká doba. Až po jednom milionu let robusní Australophytec, jak jej Dr. Potts nazývá, zjišťuje, že se specializoval na špatný druh stravy. Proto vymírá. Podle vědců existují v evoluci živočichů dvě strategie, které je možné zaujmout. Jednou je stát se specialistou, adaptovat se na specifické prostředí. Většina dnešních druhů jsou právě tito specialisté. Druhý způsob vede ke všestrannosti.
Znamená to rozšířit možnosti svého rodu. Diversifikovat své chování a naučit žít v nejrůznějších typech prostředí. Právě taková strategie přinesla lidstvu úspěchy. Ve stejné době se objevuje další druh Autralophyteců. Jsou všestranní. Mohou přidat ke své stravě maso a to jak čerstvé, tak z mršin. Tím se dost mění jejich organismus, protože masožravci nepotřebují dlouhá střeva, nutná pro trávení tuhých rostlin. Jejich vnitřnosti se zmenšují a hrudní koš se zužuje. Tito primáti se vyvíjí v něco zcela nového. V mase je mnohem víc bílkovin, než v rostlinách. Přebytek bílkovin způsobuje růst mozku, který se zdvojnásobuje. Výsledkem je předchůdce člověka. Homo erectus. Z velikosti jeho obličeje je patrné, že dával mnohem menší důraz na pojídání tuhé stravy a mnohem větší důraz věnoval rozvoji mozku. Před 1,8 milionem let se objevuje člověk, který je vysoký, štíhlý, rychlý, inteligentní.
Je to masožravec který při pojídání potravy používá nástroje. Homo ergastus, jinak známý jako první Africký Homo erektus patřil k prvnímu druhu člověka, který měl tělesné proporce stejné jako my. Měl relativně malý mozek, asi jako polovina našeho mozku. Měl menší obličej a celkově se nám podobal víc, než jeho předchůdci. Měřil jako první víc, než 180cm. Jeho strava bohatá na bílkoviny přechází rovnou do jeho hlavy. Jeho nový mozek je největší u primátů. Díky většímu mozku odhaluje tento tvor více možností. Začíná opracovávat kameny, vyrábí nástroje na krájení a škrábání. Rozvíjí schopnost štípat velké kameny. Tím se rodí technický člověk. Umí vyrábět a používat nástroje, čímž začíná působit na okolní svět. Hommo erectus je první, kdo v kusu kamenu uviděl čepel. Antropolog Dr. Steven Mithen z Readinské univerzity tvrdí, že znalost výroby nástrojů se opírala o nový typ lidské (technické) inteligence. Hommo erectus jistil, že společnost ostatních mu zajišťuje větší bezpečí.
Aby toho mohl využít, potřebuje nový druh inteligence - sociální inteligenci (soubor duševních schopností, které jedinci umožňují spolupracovat s ostatními, chápat problémy a emoce ostatních, žít a soutěžit uvnitř skupiny). Tento tvor začíná žít ve skupinách, které mají až sto členů. Aby se udrželi pohromadě, musejí komunikovat. Jak kočovné tlupy Hommo erecta přicházejí a odcházejí, potulují se a spojují dohromady, vyvíjí se emocionální zvířecí volání v první primitivní lidskou řeč. Někteří lingvisté se domnívají, že můžeme slyšet vzory řeči Homo erecta v mluvě našich nejmenších dětí.
Homo erectus neměl symetrické obě hemisféry. Levá byla v zadní části trochu větší než pravá. Vědci si myslí, že to souviselo s preferencí při používání rukou a jsou přesvědčeni, že je to první důkaz preference pravé ruky ve fosilní podobě. Naše těla stále spoléhají na toto rozdělení mezi pravou a levou, což nám umožňuje provádět složité pohyby a současně přemýšlet, což žádný jiný živočich nedokáže. Vědci se domnívají, že dvě strany mozku dělají různé věci. Jestliže např. něco píšeme, používáme pravděpodobně více levou hemisféru. Jestliže chceme namalovat obraz a vložit do tohoto obrazu emoci, pravděpodobně budeme více využívat pravou hemisféru.
Jako většina savců se Homo erectus a dnešní lidské děti rodí s vysoko položenými hrtany. To omezuje zvuky, které mohou vydávat. Výsledkem je to, co nazýváme dětská řeč. Dnešní děti z ní vyrostou. Ve dvou letech se hrtan posune níž do hrdla a tím uvolní místo pro svaly, které vytvářejí řeč dospělých. Vědci předpokládají, že u Homo erecta dětská řeč trvala celý život.
Před jedním milionem let stál Homo erectus před další klimatickou krizí. Dlouhá řada dob ledových trvajících až devadesát tisíc let vysušila Afriku a vytvořila velké savany. Pak se střídala období horkého a deštivého počasí, která se střídala se suchem a zimou. Jak se jídelníček mění, musí si Homo erectus vybírat jiná zvířata a rostliny. Jeho společnost je již dost organizovaná, aby se mohla přemisťovat podle ročního období. Století za stoletím se některé malé tlupy stěhují na sever a putují až do Asie.
Před osmisty tisíci lety se Homos erektus se stává prvním člověkem, který se dostává do Evropy. Vstoupil do Spanělska. Zatím co se Homo erectus dostává dál a dál, vývoj lidstva se zastavil. Dlouho se předpokládalo, že evoluce je lineární proces, že když naši vzdálení předci měli menší mozek a my máme větší, musel mezi tím být pomalý proces nabývání rostoucí inteligence. Při bližším zkoumání se ukazuje, že tomu tak není. Evoluce jako u všech ostatních forem které známe má tendenci vytvářet celkový směr z jednotlivých epizod. Homo erectus s polovičním mozkem, než je náš, byl schopen mluvit a putovat. Vyráběl však stejné nástroje po neuvěřitelnou dobu jednoho milionu let. Dnes se technologie mění každý den. Pro Homo erecta je inovace nemyslitelná, chyběla mu část moderního lidského myšlení. To se změnila Evropa doby ledové. Zde se střetával Homo erectus se světem zcela odlišným od původní Afriky.
|
