|
Bet (PNS)
9: 3 Když se moji nepřátelé obrátí zpět, klopýtnou a zahynou před tebou.
9: 4 Vykonal jsi totiž můj soud a mou při, usedl jsi na trůn a soudil se spravedlností.
25:2. Můj Bože, v tebe jsem vložil důvěru; kéž nejsem zahanben. Kéž nade mnou nejásají moji nepřátelé.
34: 2 V Jehovovi se bude chlubit má duše; mírní uslyší a budou se radovat.
37: 3 Důvěřuj v Jehovu a čiň dobro; přebývej na zemi a jednej s věrností.
37: 4 Měj také největší potěšení v Jehovovi, a on ti dá, oč žádá tvé srdce.
111: 1 ... v důvěrné skupině přímých a shromáždění.
112: 1 ... v jehož přikázáních našel velmi mnoho potěšení.
119: 9 Jak očistí mladý muž svou stezku? Tím, že zůstává na stráži podle tvého slova.
119: 10 Celým srdcem jsem po tobě pátral. Nezpůsob, abych zbloudil od tvých přikázání.
119: 11 V srdci jsem uchoval jako poklad tvou řeč, abych proti tobě nezhřešil.
119: 12 Jsi požehnaný, Jehovo. Vyučuj mě svým předpisům.
119: 13 Svými rty jsem oznamoval všechna soudcovská rozhodnutí tvých úst.
119: 14 Na cestě tvých připomínek jsem jásal, právě jako nad všemi jinými hodnotnými věcmi.
119: 15 Chci se zabývat tvými nařízeními a chci si hledět tvých stezek.
119: 16 Budu projevovat příchylnost k tvým ustanovením. Tvé slovo nezapomenu.
145: 2 Po celý den ti chci žehnat a chci chválit tvé jméno na neurčitý čas, ano navždy.
P1: 2 Jak usedlo osamoceně to město, které oplývalo lidmi! Jak se stalo podobným vdově to, které bylo lidnaté mezi národy!
Jak to, které bylo kněžnou mezi soudními oblastmi, dospělo k nucené práci! Za noci usedavě pláče a na tvářích má slzy. Mezi všemi milenci nemá nikoho, kdo by je utěšil. Právě jeho vlastní druhové s ním všichni jednali zrádně. Stali se mu nepřáteli.
P2: 2 Jehova spolkl, neprojevil soucit s žádnými místy Jákobova pobývání. Ve svém rozlícení strhl opevněná místa judské dcery. Uvedl do styku se zemí, znesvětil království a její knížata.
P3: 4 Způsobil, aby se mé tělo a má kůže opotřebovaly. Zlámal mi kosti.
P3: 5 Stavěl proti mně, aby [mě] obklopil jedovatou rostlinou a potížemi.
P3: 6 Přiměl mě sedět na temných místech jako dlouho mrtvé lidi.
P4: 2 Drahocenní synové Sionu, ti, kteří byli vyvažováni přečištěným zlatem, jak jen byli počítáni za velké hliněné džbány, dílo hrnčířových rukou!
Bet (EP)
9: 4 že ustúpili moji nepriatelia, potkli sa a zhynuli pred Tebou:
9: 5 lebo si rozriešil môj súd a spor, posadil si sa na prestol ako spravodlivý sudca.
25: 2 Bože môj, v Teba dúfam: nech nevyjdem na hanbu, nech moji nepriatelia nejasajú nado mnou.
34: 3 Nech sa mi chváli duša Hospodinom, nech čujú pokorní a zaradujú sa!
37: 3 Dôveruj Hospodinovi a čiň dobre, bývaj v krajine, pravdu ostríhaj!
37: 4 Raduj sa v Hospodinovi a dá ti, po čom ti srdce túži.
111: 1 Haleluja! Ďakujem Hospodinovi z celého srdca v kruhu úprimných, v zbore.
112: 1 Haleluja! Blahoslavený každý, kto sa bojí Hospodina a v Jeho príkazoch má veľkú záľubu.
119: 9 Ako zachová mladík svoj chodník čistý? Keď bude zachovávať Tvoje slovo.
119: 10 Hľadal som Ťa celým srdcom; nedaj mi poblúdiť od Tvojich príkazov!
119: 11 Tvoju reč som skryl vo svojom srdci, aby som proti Tebe nehrešil.
119: 12 Požehnaný si, Hospodine! Vyuč ma svojim ustanoveniam.
119: 13 Svojimi perami vyratúvam všetky súdy Tvojich úst.
119: 14 Teším sa ceste Tvojich svedectiev viac ako všetkému bohatstvu.
119: 15 Rozmýšľam o Tvojich rozkazoch a hľadím na Tvoje chodníky.
119: 16 V Tvojich ustanoveniach sa kochám, na Tvoje slovo nezabúdam.
145: 2 Budem Ti dobrorečiť každý deň, na večné veky chváliť Tvoje meno!
P1: 2 Ustavične plače za noci, slzy jej kanú po lícach. Nikto ju neteší z jej milovníkov; všetci jej priatelia ju zradili, stali sa jej nepriateľmi.
P2: 2 Pán bez milosti zničil všetky príbytky Jákobove, vo svojej prchkosti zrúcal opevnenia judskej dcéry, zvrhol na zem, znesvätil kráľovstvo i jeho kniežatá.
P3: 4 Spôsobil chradnutie môjho tela i kože, rozdrvil moje kosti.
P3: 5 Ohradil a obkľúčil ma jedom a útrapami,
P3: 6 posadil ma do hustej temnoty ako naveky mŕtvych.
P4: 2 Vzácnych synov sionských, najlepšieho zlata hodných, počítali za hlinené nádoby, za dielo hrnčiarových rúk.
Gimel (PNS)
9: 5 Přísně jsi napomenul národy, zničil jsi ničemného. Jejich jméno jsi setřel na neurčitý čas, ano navždy.
9: 6 Nepříteli, [tvá] zpustošení dospěla k trvalému konci, i města, která jsi vykořenil. I zmínka o nich jistě zanikne.
25: 3 Žádný z těch, kteří v tebe doufají, také nebude zahanben. Zahanbeni budou ti, kteří bez úspěchu jednají zrádně.
34: 3 Velebte se mnou Jehovu a společně vyvyšujme jeho jméno.
37: 5 Uval svou cestu na Jehovu a spolehni se na něho, a on sám bude jednat.
37: 6 A jistě vynese tvou spravedlnost jako světlo a tvé právo jako poledne.
111: 2 Jehovova díla jsou velká,
112: 2 Jeho potomstvo se na zemi stane mocným.
119: 17 Jednej vhodně vůči svému sluhovi, abych žil a abych dodržoval tvé slovo.
119: 18O dkryj mi oči, abych pohlédl na podivuhodné věci z tvého zákona.
119: 19 Jsem jenom cizí usedlík v zemi. Neskrývej přede mnou svá přikázání.
119: 20 Mou duši po celý čas drtí touha po tvých soudcovských rozhodnutích.
119: 21 Přísně jsi napomenul prokleté opovážlivce, kteří bloudí od tvých přikázání.
119: 22 I knížata zasedla; mluvili proti mně jeden s druhým. Tvůj sluha, ten se zabývá tvými předpisy.
119: 24 Také i tvé připomínky mám rád jako muže své rady.
145: 3 Jehova je velký a [má] být velmi chválen a jeho velikost je nevyzkoumatelná.
P1: 3 Juda odešel do vyhnanství kvůli trápení a hojnosti nevolnictví. Musí sám bydlet mezi národy. Nenašel místo odpočinku. Všichni, kdo ho pronásledovali, ho dostihli v tísnivých okolnostech.
P2: 3 V žáru hněvu sťal každý roh Izraele. Obrátil pravici zpět před nepřítelem; a v Jákobovi stále hoří jako planoucí oheň, který všude kolem pohlcuje.
P3: 7 Zahradil mě jako kamennou zdí, abych nevyšel. Ztížil mi měděné okovy.
P3: 8 Také když volám o přispění a křičím o pomoc, vskutku překáží mé modlitbě.
P3: 9 Zahradil mé cesty tesaným kamenem. Mé vozové cesty převrátil.
P4: 3 I šakali nastavili vemeno. Kojili svá mláďata. Dcera mého lidu se stává krutou jako pštrosi v pustině.
|
