Jeden z Žáků duchovního Mistra Pána Osvobození se chtěl naučit správně rozlišovat - pravdu od lži, skutečnost
od iluze a upřímnost od falše. Protože bydlel v Jihlavě, kde v té době působil i Pán Osvobození, často s ním byl,
a to přesto, že sám bydlel na okraji města a kvůli duchovním lekcím musel dojíždět autobusem městské hromadné dopravy do centra.
Mistr po své přednášce o rozlišování doprovodil Žáka k autobusové zastávce a aby mu umožnil vyzkoušet,
jak se naučil rozlišovat, zeptal se jej jak pozná ten pravý autobus.
Žák na to odpověděl: "Musí to být autobus číslo dva - ten jede nejkratší cestou a staví nejblíže domu, kde bydlím. Může to však být i autobus číslo čtyři, ačkoli ten jezdí delší trasou a ne tak často jako číslo dva. Navíc jeho nejbližší zastávka od mého bydliště je od něj bezmála kilometr vzdálená."
Když po chvíli přijel autobus číslo dva a Žák do něj chtěl nastoupit, Mistr ho zadržel a zeptal se kam jde. Žák na to odvětil, že přece jde nastoupit do autobusu. Mistr však požádal Žáka aby mu důkladně vysvětlil své "požadavky"
na "ten správný" autobus - a zda je tento splňuje.
Žák začal opakovat to, co říkal při první Mistrově otázce v souvislosti s autobusem, neopomenul však připojit,
že v autobusu musí být místo (což tento splňuje). Nakonec Žák poněkud jízlivě podotknul, že může ještě tautobus popisovat od kol až po střechu, s tím, že autobus je souhrnem toho všeho a mnoha dalších záležitostí,
které by vyžadovaly více času na popis a lepší informovanost o nich.
Avšak přes veškerou Žákovu snahu rozhovor s Mistrem ukončit zavčas, autobus během vysvětlování ujel.
Mistr ocenil Mistr Žákovu "oběť", pochválil ho za správné pochopení lekce o rozlišování, avšak sdělil mu,
že na něco velmi důležitého zapomněl již při formulaci "toho pravého" autobusu. Nicméně také řekl Žákovi, že ho není správné ho dále zdržovat, takže příštím autobusem ať jistě odjede…
Takže když přijel další autobus s číslem dva, Žák se s Mistrem rozloučil a odjel domů. Mistr se odebral na další přednášku - jen tak-tak, že nepřišel pozdě!
Druhý den, hned ráno, kdy Mistr vyrazil do města, před domem kde bydlel na něj čekal Žák - ten, kterému den předtím kvůli Mistrovi ujel autobus. Ačkoli Mistra pozdravila Žákyně, která šla kolem a přidala se k němu jelikož čekala, že se půjde rovnou do města, což chtěla, Mistr šel za čekajícím Žákem.
Žák Mistra pozdravil a hned poté řekl: "Ty jsi mne včera zdržel schválně - že ano? Ty jsi chtěl aby mi ten autobus ujel - mák pravdu?"
Mistrova Žákyně se nadechla a začala Mistra omlouvat: "To víš, on někdy hovoří bez ohledu na čas, ale za to
se na něj nesmíš zlobit, protože to co říká je velmi důležité…" Žák však vysvětlil, že všechno je jinak!: "Ty jsi se to viditelně zatím nedozvěděla - ten první autobus, který mi jel měl nehodu a dokonce při ní bylo pár lidí i vážně zraněno! Kdybych jel domů jako obvykle, nejspíš bych teď tady nebyl!…". Žák se obrátil k Mistrovi: "Ty jsi mne zachránil
od neštěstí! Já jsem Ti za to přišel zatím alespoň poděkovat, ale kdybys cokoli chtěl…".
Mistr, který se celou dobu usmíval (což postřehla i Žákyně) se však jen tiše zeptal: "Již tedy víš na jakou důležitou záležitost jsi při včerejším rozlišování zapomněl?:" Žák odpověděl: "Moc mne to mrzí - teď vím, že jsem zapomněl to hlavní - aby to byl po všech stránkách SPRÁVNÝ autobus - a jelikož jde o DOPRAVNÍ PROSTŔEDEK, zásadním požadavkem - rozlišením je ABY SPRÁVNĚ - tedy například BEZPEČNĚ - ZPROSTŘEDKOVAL DOPRAVU."
Nakonec se Žák obrátil na Žákyni, která začala za Mistra omlouvat zdržení: "Nechci Tě kritizovat, protože jsem sám udělal chybu, ale i když jsi předem nemohla vědět, proč jsem začal hovořil o včerejším zdržení, mohla jsi si všimnout že Mistr nepotřeboval a nežádal Tvoje zastání - jeho poněkud "lišácký", avšak stále něžný úsměv byl pro mne jasnou odpovědí, že ví co se stalo - a z novin se to zatím dozvědět nemohl, co?…".
Stejně jako jiné příběhy, je i tento příběh zápisem událostí, které se skutečně staly. Případné nepřesnosti je možné "vyčítat" jedině nedokonalosti mého zápisu (a případně nepřesné "svědecké" výpovědi Žáků). Je zajímavé, že pokud příběhy vypráví Mistr, tak "hlavní roli" mají Žáci, či dokonce "obyčejní lidé" (výjimečně "jiní Mistři") - což je jistě úmyslné. Z tohoto důvodu jsem Mistra nežádal ani o svědectví v souvislosti s tímto příběhem (a ani s ostatními příběhy). Pro případ, že se někde objeví příběh vyprávěný přímo Mistrem (rozdíl bude jasně rozlišitelný J), vězte že Mistr vypráví také jen skutečné události (avšak vzhledem k tomu, že může čerpat z neomezené "délky" Času a "šíře" Prostoru se může klidně stát, že vyprávěný příběh teprve někdo zažije - ostatně "historie se opakuje jako když se otáčí spirála" (řekl Mistr)…
|
Autobus
Vseobecne
