Nároky na duchovní cestu

Šivaratri Vép - neděle dop., vypráví sw. Gajanand ("Gadžánad"). Zpívá mantru, kterou v Indii v Jadanu ("Džadanu") zpívali každý den ráno před zahájením studia ve škole.
Vypráví, čím procházel během studijního pobytu v Jadanu, jakým myšlenkám musel čelit a s čím vším v sobě se musel vypořádat.
Dokonce mu přišlo na mysl, že swamidži je krutý a cesta jógy velmi těžká. Pak si uvědomil, že ani swamidži není krutý, ani jóga není krutá. To vše je jenom v nás:

Vypořádat se s tím znamená, postavit se tváří v tvář té skutečnosti. Je to jako když pereme šaty a teče špinavá voda. Také si nemůžeme říci, že vezmeme jiný prášek, protože ta voda je moc špinavá. Ten prací prášek je jóga a swamidži, a špína z těch šatů není chybou toho prášku.

Pro každého studenta v Jadanu bylo požehnání, že tam mohl být, že mohl studovat a hlavně studovat sám sebe. Buďme si jistí, že swamidži bude rád, když mu dáme své problémy a své karmy. Je to jako prach, který ulpívá na botách a on ho z nás bere. Měli bychom se snažit hledat pravdu o sobě, to co skutečně máme v sobě, co je za tím vším, co děláme. Narozdíl od ostatních lidí máme velké štěstí, že máme svého gurua (Mistra). S ním je život mnohem snazší.

Všichni žijeme v kalijuze (temý věk) a jestliže tu žijeme, máme tu něco společného. Sw. často mluví o tom, co kalijuga znamená a víme co znamená guru. Uvědomme si, proč tu jsme společně. Každé jeho slovo, které řekne, je svaté a je to nejvyšší, co člověk dostává.

Přemýšlel jsem, jak překonat v sobě vše to negativní.

Důležité je učinit neotřesitelné rozhodnutí. Vzali jsme si mantru a stali se žáky, ale je to opravdu neotřesitelné rozhodnuti?

Měli jsme jednu žákyni, která velmi dobře cvičila ásány a já jsem ji navrhl swámidžimu za cvičitelku, ale on to odmítl a řekl jedinou větu: "Ona se nerozhodla!"… Na povrchu se zdá vše jasné, ale sw. vidí dovnitř a to my neumíme. A ona také po dvou letech sw. opustila. Jiný příklad: V Hamburku byla žákyně, byla nemocná a vyhledala nějakého léčitele. Ten jí doporučil určitá cvičení a dal ji nějaké rady. Ona po čase zjistila, že ty jeho rady, jsou v rozporu s tím co říká svamidži a co udělala? odešla od jógy.

Náš problém je v tom , že nejsme pevně rozhodnuti. Nedoceňujeme co je to swámidži, co je to jóga. Jestliže si uvědomíme, co je pravda, tak zjistíme, že už nic jiného nepotřebujeme. Když máme jógu a swamidžho, tak máme vlastně vše . Jenže spousta lidí to nechápe a stále bloudí a hledá zázraky a experimenty. Je to velká škoda.

V Indii mi pomohlo, že jsem se stal swamim. Protože jsem chtěl mnohokrát utéct např. před horkem, nepohodou aj., ale vždy jsem si vzpomněl na slib, který jsem dal své mu Mistrovi a vydržel jsem to.

Všichni přemýšlejte, zda jste učinili skutečně pevné rozhodnuti! Druhým bodem je čestnost. Co to znamená být čestný? V sanskrtu to znamená satja . Satja je čistota. Teď teprve jsem pochopil, co to znamená být čestný. Satja znamená mluvit vždy pravdu (ale jsou určité okolnosti, kdy tu pravdu nemůžete říci naplno). Být čestný znamená být 100%ně čestný vůči sobě a na 120 % být čestný vůči svému guruovi. On čeká na to až mu dáme své karmy. Ale jak mu je můžeme dát, když jsou to věci, na které se bojíme i podívat.

Nejprve musím zjistit, jaký jsem a pak kdo jsem . My víme odpověď na tu 2 ot., že jsme Brahma a tu 1. od. máme tendenci přeskakovat a myslíme jme si, že jsme pokročilí.

Swamidži nás vedena horu moudrosti, ale před tou horou je údolí Ega , kde jsou ty naše špatné vlastnosti. Ten nejvyšší bod na té hoře je úzce spojený s tím bodem dole a to je Bhakti (oddaná služba). Bhakti je různá. Někdo má bhakti takovou, jako když nějaký mladík obdivuje hvězdu (filmovou), ale to není ta správná bhakti. Někdo si myslí, že má bhakti, když se stará o oltář, miluje gurua a před jeho obrázky mu tečou slzy . Ale někteří z těchto lidi za čas z mizí a nikdo neví kam šli. To také není ta správná bhakti.

Stává se, že při setkání se swamidžim se v nás vyvolají emoce a ty mohou být i negativní. Když máme skutečnou bhakti vše se pročistí. Bhakti je dát vše guruovi a pak už nic není třeba. Všimněte si, že jsem řekl ne dát lásku guruovi, ale dát vše! To znamená dát i ten svůj problém, který teď zrovna v sobě mám. A tím je myšleno být čestný. Přiznat si to vše, co v sobě mám a pak to odevzdat. Swamidži stejně ví, jak to s námi je, čeká na to až se rozhodneme odevzdat to, ale my jsme tvrdí a stale váháme. Zatím jsme nepochopili.

Dalším bodem tapasja.Tapasja znamená projít něčím těžkým. Neutéct před problémem, ale poznat ho a čelit mu. Přemýšlel jsem nad tím, proč mám tím vším projít, když jsem to odevzdal. Je třeba projít tím procesem pročisťování. Tím, že ty své karmy poznáme a čeláíme jim, získáváme sílu, energii na to jí sami dál a také dávat dál světlo MHP.

Jsou tři síly energie
1 síla mantry .
2 síla gurua (gurukripá)
3 síla naše vlastní

Takže si to shrňme (čtyři základní nároky na duchvoní cestu - pro Žáky…): První je neotřesitelné rozhodnuti.
Druhá je Satja = čestnost.
Třetí je Bhakti, poznat, co je skutečná Bhakti.
Čtvrtá je Tapasja, vydržet a projít tím.

To jsem se naučil v Jadanu jako student. Nebuďte prosím žárliví, že jste tam nebyli. Můžeme tam jet jako karmajogíni a pracovat. Pracovat pro Ašram, ale i na sobě.

Děkuji za požehnání swamijimu, za ochranu. Hari 0m.