Změna jako přirozený sklon všech věcí a situací III.

Podle čínské filosofie tedy existují dva druhy aktivity: aktivita v harmonii s přírodou a aktivita proti přirozenému běhu věcí. Pojem pasivity, úplné absence jakékoli činnosti, se zde neobjevuje. Proto častá západní asociace jinu a jangu s pasivním a aktivním chováním neodpovídá čínskému myšlení. Podle původní představy dvou archetypálních pólů to vypadá, že jin může odpovídat citlivosti, sjednocování, spolupracující aktivitě. Naproti tomu jang se vztahuje k agresivní, rozpínavé, soutěživé aktivitě. Akce jinu si je vědoma okolního prostředí, akce jangu si je vědoma sama sebe. V moderní terminologii bychom mohli tu první nazvat "eko-akcí" a druhou "ego-akcí".

Tyto dva typy aktivit se úzce vztahují ke dvěma typům znalostí nebo ke dvěma stavům vědomí, jež se během věků vyprofilovaly jako charakteristické vlastnosti lidské mysli. Obvykle je označujeme jako znalosti intuitivní a racionální a tradičně je spojujeme s náboženstvím a mystikou a s vědou. Ačkoli asociace jinu a jangu s těmito dvěma stavy vědomí není částí původní čínské terminologie, přirozeně rozšiřuje starověkou představu a budeme ji tak pojímat i v naší diskusi.

Racionální myšlení a intuitivní vhled jsou doplňující se způsoby práce lidské mysli. Racionální myšlení je lineární, soustředěné a analytické. Je vlastní říši intelektu, jehož funkcí je rozlišovat, měřit a kategorizovat. Proto jsou racionální vědomosti často roztříštěné. Intuitivní jsou však založeny na přímém neintelektuálním zážitku reality, který je důsledkem rozšířeného stavu vědomí. Proto jsou syntetizující, holistické (* Termín "holistický", z řeckého holos ("celý"), se vztahuje na chápání reality ve sjednocených celcích, jejichž vlastnosti nelze redukovat na vlastnosti menších částí.) a nelineární. Z toho je patrné, že racionální znalosti budou pravděpodobně produkovat egocentrickou neboli jangovou aktivitu, zatímco intuitivní moudrost tvoří základ ekologické, jinové činnosti.

Zde nalézáme rámec pro naše zkoumání kulturních hodnot a přístupů. Pro naše účely budou nejužitečnější tyto asociace:

Podíváme-li se na tento seznam protikladů, snadno nahlédneme, že naše společnost vždy upřednostňovala jang před jinem, tedy racionální přístup před intuitivní moudrostí, vědu před náboženstvím, boj před spoluprací, těžbu přírodních zdrojů před jejich zachováním atd. Tento důraz podpořený patriarchálním systémem a ještě povzbuzený převahou smyslové kultury během posledních tří století vedl k hluboké kulturní nerovnováze, která leží u samých kořenů naší dnešní krize - k nerovnováze v myšlení a pocitech, hodnotách a postojích, v sociálních a politických strukturách.