Tušení souvislosti aneb černý pták II.

Příklad ukázky práce černého ptáka z praxe

První příběh:

Aniž bych musel poukazovat na někoho, popíšu banální případ, který se mi dnes stal. Ostatně: "nejlépe se učí na chybě jiných", ale když nejsou k dispozici?!

Jako každou směnu i dnes jsem musel jet na kontrolu vzdáleného pracoviště služebním vozem. Můj nadřízený konstatoval, že v nádrži je málo benzínu, ať se stavím natankovat (0). Uvědomil jsem si, že v nádrži je ještě asi čtvrtina paliva, čili dojezd nejméně sto kilometrů a pracoviště je vzdálené cca čtyři kilometry.

Problesklo mi hlavou: " zas vymýšlí ptákoviny" s pocitem malého bezmocného vzdoru (1). Vzápětí jsem si uvědomil, že k benzínce mohu jet přímo a pak až na pracoviště, které jsem měl zkontrolovat (2).

Takže jsem nasedl do auta a jel, během jízdy jsem měl asi dvakrát pocit, že bych měl nejdříve zkontrolovat pracoviště a pak jet na benzín (3). Ale řekl jsem si, první myšlenka byla, že mám jet přímo, tak to nebudu kombinovat (4).

Jel jsem tedy k benzínce, nabral jsem benzín a jel na pracoviště. V půli cesty začalo pršet. Nejdříve trochu a pak více. Než jsem dojel na pracoviště, cca tři minuty, pršelo již slušně (5). Samozřejmě běhen jízdy jsem si začal uvědomovat podivuhodné načasování (6). Po příjezdu na pracoviště jsem vystoupil z auta a samozřejmě zmokl, ale to jsem si najednou uvědomil souvislostí (7). Přestože jsem dále mokl, než jsem vstoupil do budovy, vůbec jsem již tomu nevěnoval pozornost a plně jsem se oddal uvědomění si souvislostí.

Po kontrole v budově jsem musel ještě jít ven zkontrolovat asi padesát metrů vzdálený objekt. Když jsem vyšel ven s tím, že asi zmoknu ještě víc, tak jsem to bral v mysli stejně, "jako když v Beskydech prší", čili jako kdyby se mě to netýkalo z hlediska emocí (8). Otevřel jsem dveře ven a ..... žasnul jsem, venku už padala jen "sem tam kapka" a během chůze po cestě do objektu již pršet přestalo úplně. Dokončil jsem tedy kontrolu objekt uzamkl, nasedl do auta a než jsem stačil napsat čas odjezdu , opět se rozpršelo (9). Ale to už jsem se spokojeně culil a bylo mi to úplně fuk.

Nyní bych si dovolil krátký rozbor z pohledu mého poznání.
Čísla v závorce jsou čísla vět, abych je nemusel znova vypisovat včetně souvislostí.

(0) Zde došlo k první akci černého ptáka proti mě - zas vymýšlí ptákoviny, natankovat můžu až bude nádrž skoro prázdná.
(1) Tato malá negativní emoce umožnila černému ptáku, aby mi vsunul do vědomí větu
(2), kterou jsem plně považoval za svou. Vůbec jsem si neuvědomil, že již zde jsem byl někým zmanipulován.
(3) Protože tato negativní emoce již ze mě vyprchala, byl jsem svým duchem upozorňován na něco co je v rozporu s mým myšlením.
(4) má utkvěla představa a neschopnost si uvědomit souvislosti - je to přece má myšlenka.
(5) dobré načasování černého ptáka a pokus abych se naštval, že jsem nedal na své pocity.
(6) protože jsem byl v klidu z hlediska emoci a spíše se zamýšlel nad tím proč.
(7) stav bez emocí umožnil mému duchu, aby mi otevřel očí.
(8) vnitřní radost z toho, že jsem pochopil, znemožnila příliv jakékoliv další negativní emoce.
(9) vnitřní spokojenost a spíše obdiv nad tím, jak černý pták pracuje. Ten v této chvíli pochopil, že tentokráte prohrál a tudíž černý pták v této chvíli rezignoval a dále se již nesnažil.

Než jsem dojel na parkoviště závodu, pršet přestalo úplně.

Druhý příběh:

Viděla jsem, že hrají ve 21:00 film Matrix-Reloaded ve Vodičkově ulici, a protože můj přítel ho ještě neviděl, zavolala jsem mu do práce a navrhla, že si dáme Ve Smečkách sraz o půl sedmé ve Sport baru, tam si dáme večeři a vůbec co nejpříjemněji strávíme ten večer.

Volila jsem schválně Sport bar, mají tam velkoplošnou obrazovku, můj přítel miluje fotbal a tam většinou tři až čtyři zápasy pouštějí, je si z čeho vybírat. Dál tam mají mexickou kuchyni, kterou on taktéž miluje a čepují tam Plzeň - i tu má nejraději. Tak to byla moje volba.

Přišla jsem tam něco po půl sedmé, vybrala stůl a začala si číst třetí díl Pána prstenů. Čas běžel a on pořád nikde. Věřila jsem, že přijde, sem tam sledovala zápasy, na knížku už jsem se ale z nervozity nemohla soustředit (1). Jednu chvíli mě napadlo, že bych měla jít čekat raději ven (2), ale říkala jsem si - ve Smečkách je jediný Sport bar, nemůže zabloudit, zdržel se někde v práci nebo přišli kámoši a on zašel raději s nimi (3). Pak už se začalo nějak šeřit a to mě zaskočilo, špatně jsem odhadla čas (4) a najednou už bylo devět. Zaplatila jsem a letěla šílenou rychlostí přes Václavák do kina, to jsem ještě věřila, že na mě bude čekat před kinem. Nebyl tam.

Jenže paní uvaděčka mi řekla, že dovnitř sálu mnou popisovaný muž šel, nechtěla mě ale pustit ani nahlídnout dovnitř bez lístku - film právě začínal a byla tam beztak tma jak v pytli (5).

Byla jsem už dost rozrušená, i když ne naštvaná, spíš tak nějak vyděšená, co se to vlastně děje. Začínala jsem už pociťovat i takové bodání strachu, že se mu něco stalo. Koupila jsem si lístek a šla tam (6), přestože hlásek mi připomínal, že přítel neměl vůbec žádné peníze, takže si nemohl koupit lístek (7). Film mě uklidňoval, ale protože je poměrně dost filmu pod zemí, nebylo dlouho možné zjistit, jestli tam přítel je nebo ne. Chvílemi jsem se otáčela hledala ho, bylo tam málo lidí. Ani on se mi nevyjevil sám od sebe, počkala jsem, až skončí scéna s vědmou a vypadla - nechtěla jsem jet autobusem po půlnoci a navíc mě chvílemi fakt soužily temné představy (8).

No zkrátím to, přijela jsem domů a on spal v posteli. Večer skončil příšernou hádkou (9), utekla jsem se uklidnit na zahradu, protože jsem nechtěla říct něco, co se těžko zapomíná. Víte, on asi pětkrát vlezl do Sázkové kanceláře s barem, protože nad dveřmi byla cedule s Plzní a nad tím Sport barem, kde jsem ho čekala, byla cedule s Kozlem. Ani nešel dovnitř, protože jsem mu řekla, že tam čepují Plzeň (mají tam hodně druhů piv, ach jo), já tam dvě hodiny seděla a on se ani nešel podívat dál. V celých Smečkách jsou jen dva hotely, Činoherní klub s restaurací, jeden Sport bar a Sázková kancelář s hernou.

Vůbec mi nepřipadalo zdravé, jak se zachoval. Ale ještě ten večer jsme se pokusili usmířit tím, že jsme si řekli, že se nás něco snaží rozhodit, postavit proti sobě.
Ale až dnes jsem si schopná přiznat, že ani já jsem to tenkrát nezvládla.

Rozbor:

1. První útok Černého ptáka, rozehrání strategické filharmonie
2. Varování aneb malá nápověda č. 1
3. Uchlácholení oběti před dalšími útoky a příprava na finále
4. Další otupení oběti a vyvolání stresu
5. Další mistrovský tah Černého ptáka
6. Povedlo se
7. Malá nápověda č. 2
8. Prohloubení stresu, vyšpičkování oběti na patřičné obrátky před finálem
9. Finále

Epilog:
Pouze ti nejneobyčejnější lidé si uvědomí Matrix. Ti, kteří zjistili, že existuje musí mít zvídavou povahu a mimořádnou intuici a citlivost. Nicméně, velmi zřídka získají někteří tuto moudrost úplně jinými prostředky.

Zde vidíte jak to všechno nádherně funguje a běžný člověk nemá šanci, a nebo má. Dobrou obranou může být smích, ale to už je jiný příběh.

S pozdravem a přáním úspěšného hledání souvislostí

Bubuláci Eva a Josef