Buddhismus

Opozice proti pesimismu hinduistického nekonečného kola existence, proti přísnému asketismu a nedostatku individuality umožnila rozvoj a popularitu buddhismu. Buddhismus byl založen v šestém století před Kristem v Indii Gautamou Buddhou a dnes má po celém světě více než 300 milionů stoupenců. Někteří odhadují, že buddhismus má více než 400 sekt, z nichž mnohé se velmi liší ve víře i v praxi.

Otci Siddhárthy (Buddhovo původní jméno), místnímu rodovému náčelníkovi, při narození syna řekli, že Siddhártha se stane mocným vládcem. Také však otce varovali, že uvidí-li mladý Siddhártha někdy starobu, nemoc, smrt nebo asketický život, sám se stane asketou. Král chtěl, aby se ze syna stal velký vládce, a chránil Siddhárthu před světem. Nakonec však mladý muž všechny tyto formy utrpení spatřil a jak předpovědělo proroctví, dobrovolně se zřekl světa a hledal lék na utrpení.

Po letech hledání přišel Siddhártha konečně ke stromu osvícení, pod nímž meditoval, dokud se nestal buddhou (osvíceným). Právě tam poznal "čtyři vznešené pravdy":

1. Celý život je naplněn utrpením.
2. Utrpení je způsobeno touhou či žádostí, která vede ke znovuzrození a k dalšímu utrpení.
3. Lékem na utrpení je uhasit všechnu touhu.
4. Aby člověk uhasil touhu, musí se vydat na osmidílnou stezku: správné názory, správná řeč, správné chování, správné usilování, správné vědomí a správné rozjímání.

Následuje-li člověk osmidílnou stezku, může dosáhnout nirvány. Nirvána (uhasit) znamená ukončení touhy a konec bolestivého koloběhu znovuzrození. Popsat nirvánu není možné. Není to místo, ale paradox. Nejlépe se o ní dá přemítat, odpovídáme-li na otázku: Kde je plamen, když zhasne?

Aby člověk dosáhl nirvány, musí hledat skutečnost a spásu a plnit mravní požadavky, které zakazují zabíjení (lidí nebo zvířat), krádež, klevety, lež, pití alkoholu a sexuální nezdrženlivost. Mniši zůstávají v celibátu a mají málo majetku.

Od Buddhovy smrti se vytvořilo mnoho směrů buddhismu. Dva hlavní jsou mahájána (velký vůz), představující severní buddhismus, a hínajána (malý vůz), představující jižní buddhismus. Mahájána si vytvořila propracovanější teologii, která obsahuje vlastní svatá písma, složitou metafyziku a rituály. Podle jejich víry je Buddha spasitelem, ale existuje také mnoho jiných bohů. Hínajána zůstává blíže k Buddhovu původnímu učení. Učení malého vozu obvykle dodržují mniši, kteří považují moudrost za hlavni ctnost a Buddhu za světce, nikoli za boha. V jejich víře není žádná metafyzika a jen velmi málo rituálů.