Vidíme si do úst?

Pozorovali jste někdy, kolik lidí má potíže se zády a bolavou páteří? Kdo vyrostl se skoliózou? A uvažovali jste, jak to souvisí s myšlením člověka? Kdo se chová "křivě", tedy neupřímně, když má obavy z dopadů své upřímnosti, v podtextu cítím strach. Kolik z nás bylo v dětství nuceno chovat se jinak, než jste vnitřně cítili?

Dítě bývá čisté a vstřícné, dokud nenačerpá modely jednání svých nejbližších. Později vnímá i různé "módní" vlivy- jak se chovat nebo vyjadřovat, co si vložit do úst, abychom "dělali ramena" apod. Stále menší vliv má četba, jestliže děti vysedávají spíš u TV a počítače. Tam pravda také načerpávají informace, ale nemohou tam vnímat řeč a jazyk v jejich nejkvalitnější podobě. Nemohou si rozvíjet a pěstovat slovní zásobu těch výstižných termínů, které vzdělanec umí použít na správném místě ve správnou chvíli.

Slovo má svou vibraci, kvalitu. Představuje realizovanou informační jednotku, celistvou ve významu.

Můžeme si dokonce ověřit pozitivně a negativně nabitá slova- metodou programování vody. Jestliže v blízkosti čisté vody hrála klidná a příjemná hudba nebo jste řekli slovo LÁSKA nebo ZDRAVÍ apod., pak vodu zmrazíte, vyrostou krystaly, ty si prohlížíte pod elektronovým mikroskopem a vyfotografujete, dostanete soubor krásných a pravidelných obrazců. A tyto fotografie se průkazně liší od obrazů, kde programem bylo něco negativního. Takový program si neseme i ve tváři, podle toho, jak převážně uvažujeme.

Upozorním dále na mísení slov ze dvou různých soudků. Vzniká obdobná situace, jako když pejsek a kočička pekli společný dort: sladké se slaným dohromady. A bylo jim z toho špatně, tak podobně se cítí i Váš energeticko- informační systém z takové směsi: strašně (od slova strašný- hrůzný) krásný, moc malý, hrozně milá,…. Co naplat, že jste to mysleli "dobře"…. A kultura projevu ve veřejných sdělovacích prostředcích? Důležité je samozřejmě téma a okolnosti. Ale masmedium vychovává. A tak- jestliže si povoluje uzdu a mantinely jsou široké, děláme to pak snáze i my, posluchači. A po nás naše děti. Ty nám to vracejí časem i s úroky. Kdo je naučil tak hrubě mluvit? A eventuálně se i hrubě zachovat?

Jiná kapitolka je o vymýšlení neotřelých slovních obratů. "Přeji Vám hezký zbytek večera". Nepřeji si dostávat zbytky, ať jsou od večeře nebo od života. Přáli byste snad k narozeninám svému blízkému hezký zbytek života? Nebo se řídíte latinským úslovím: Pozdě přicházejícímu kosti…?- Ale to tu není namístě. Raději popřejme hezký večer nebo dobrou noc apod., podle situace.

A druh humoru v zábavních "šou"? Je obhroublý až sprostý, posbíraný na kališti lidského myšlení. Často laškuje s promiskuitou dokonce v rámci rodinné jednotky a takovým nebo jiným způsobem sráží zdravé sebevědomí pod hranici lidské důstojnosti. Proč se sami tak nízce hodnotíme? A proč se nedokážeme vždy odlišit od zvířat? Copak v nás nesídlí duch lidský? Není tomu dávno, kdy ve válce vyhlazoval pod plynovými sprchami jeden národ druhý a nízce pošlapával jeho důstojnost. Teď to pro změnu děláme sami? Snad nám chybí nějaké trápení …

Nedávno vystoupil pan Jiří Suchý v televizi se svým krátkým příspěvkem. Upozornil na druh humoru v masmédiích v podobném tónu (hrubost a překračování jisté hranice slušnosti). Vyjádřil naději, že takové uvolnění mravů ve slovech po revoluci snad nasytí už brzy naši potřebu a my se vrátíme k humoru, který bude jemnější a elegantnější. Já také doufám.

Také slovní zásoba je široká, mnoho slov přece známe, ale jen část si pro svá vyjádření používáme. Než něco řekneme, myslíme v pojmech. Běží nám hlavou slova jak na běžícím pásu a my volíme. Pokud se nám znelíbí vlastní vyjádření, můžeme se zastavit a říci STOP, zpět. Takhle to nechci vyjádřit. Jinak… A znovu formulovat. Není přece jedno, kolik odsudků si v podobě mínusů nahromadíme za den ve svém biopoli. Co ve večerní bilanci vyhraje? Odpuštění a pochvaly nebo odsudky a negace v pocitech a slovech? Jakou cestou nás podvědomí pošle zítra mezi lidi? Bude to cesta budování nemoci nebo úrazu? Nebo vstřícnost, pružnost, harmonie, LÁSKA...? Můžete se nad tím sami zamyslet...