|
| |
FILOZOFIE / Monology |
Monology - Dvacáté páté zrcadlení |
| Jaromír Nemastil |
| zobrazení: 2560 | známka: 1.5 | komentářů: 3 | přidat komentář | formátovat pro tisk |
|
Nejdříve buď svědkem všeho,
co se Ti v prostoru mysli objeví.
Pak si všímej svého postoje k tomu,
co bylo spatřeno.
Něco bude pro Tebe příjemné a něco nepříjemné.
Zjistíš, že to příjemné se budeš snažit podržet
a otevírat se mu,
ale před nepříjemným se budeš uzavírat
nebo ho ignorovat.
Být svobodná ale znamená
otevřít se všemu, co přichází
a přijmout věci takové jaké jsou.
Nech proto všechny události,
aby skrze Tebe jen procházely.
To neznamená,
že nebudeš cítit bolest,
ať je fyzická nebo psychická,
ale budeš ji přijímat
a ne s ní vnitřně bojovat.
Vnitřní odmítání bolesti a všeho nepříjemného,
může přerůst v myšlenky typu:
"Proč zrovna já ?"
"Proč se to nestane někomu jinému ?"
a to dává vzniknout naší nenávisti, sobectví,
závisti a chtivosti po všem příjemném.
Ulpívání na příjemné věci zrodí touhu.
Očekávání a neustálé srovnávání toho,
co chceš s tím, co je,
vede k deformaci Tvého prožívání skutečnosti
a ke vzniku emocí.
Pokud budeš věci brát takové jaké jsou
a na zárodek každé touhy se dívat
jako na list plující po vodě,
časem i ty největší touhy zmizí
a svět se Ti opět otevře ve své kráse a úplnosti.
Poslední paradox
Pokud chceš poznat Pravdu,
musíš překročit i Lásku,
a to ať je jakákoli.
Jak ?
Pomocí rozlišující moudrosti,
která přichází z Ticha
Vina
Pocit viny, že jsi někomu ublížila,
nebo že jsi věci neudělala tak,
jak bylo třeba,
Ti může komplikovat život a Tvoji Cestu.
Odlož proto jakýkoliv pocit viny,
a buď všímavá a citlivá k tomu,
co přichází.
Nech, ať se věci dějí v ten správný okamžik,
kdy je třeba.
Každá činnost musí dozrát
a vzniknout jakoby sama od sebe,
bez Tvého úmyslu.
Uvědom si,
že v tu chvíli jsi jen Božím nástrojem, nic víc.
Vzpomeň si přece, že pokud je skutečně
potřeba Tvoje pomoc,
nepřemýšlíš jestli pomůžeš.
Jakmile zjistíš, že něco děláš proto,
že to chceš udělat,
vzniká tato činost ze Tvé vůle
a tím vytváříš karmu příčin a následků.
Mája
Pokud je viděno jen to,
co je k vidění,
je skutečnost zažívána ve své přirozenosti.
V okamžiku, kdy se objeví naše já,
které chce zažívat jen věci příjemné,
a které odmítá věci nepříjemné,
které chce něco vlastnit
a tvrdí, že koná,
zahaluje se svět do závoje iluze - máji -
a objevuje se nikdy nekončící řada lidského utrpení,
které je stejně tak iluzorní,
jako pocit našeho já.
Stromy, dům, kotě,
láska, strach, lítost i slzy,
nemají žádného vlastníka.
Není žádné já,
je tu jen Hra příčin a následků.
*
Karmické síly jsou naše skryté sklony,
které nás nutí do určitých činností a postojů
a tak vytvářejí naší povahu.
*
Přítomný okamžik se rodí
z příčin včerejška.
Budoucnost vytváříš
dnešními činy.
Odevzdání na té nejhlubší úrovni znamená
že se otevřeme všemu, co přichází.
Odevzdání je největší pokorou,
protože při něm mizí naše já.
Ráno plné deště
Je nedělní ráno.
Čekám na Slunce,
ale zatím jen drobně prší.
Zeleň trávy a listů stromů
je dnes zářivější než jindy.
Ptáci zmizely bůhví kam
i zlaté pampelišky ještě spí.
Prší a mezi kapkami deště
se proplétá jen zvuk
zvonu nedalekého kostela.
(9:35, 29.4. 2001, poblíž kostela sv.Matěje v Dejvicích)
*
Vše je pomíjivé.
Tvůj úsměv,
stejně jako
božské květy magnolií.
( zapsáno v noci z 29.4. na 30.4. 2001, při desce Barakash: " Celtic Jewels" )
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
|
| Ohodnotit článek: |
|
|
pouze pro registrované uživatele
registrace zde |
|
|
Aktuální známka:
1.5 |
|
| Komentáře čtenářů (3) |
| přidáno | autor | předmět | |
| 2.5.2003 12:35 |
Neznámá |
Dvacáté páté zrcadle... |
odpovědět |
| 2.5.2003 15:46 |
Roman Prikryl |
 Dvacáté páté zrcadl... |
odpovědět |
| 15.5.2003 14:43 |
Jan Buka |
Velice příjemné čten... |
odpovědět |
| Pouze pro registrované uživatele |
zobrazit komentáře | přidat komentář
|
|
|
Pokud se chcete zaregistrovat, můžete tak učinit zde
|
|
