|
| |
FILOZOFIE |
Vrchol pyramidy |
| Jiří Mésl |
| zobrazení: 3165 | známka: 1.25 | komentářů: - | přidat komentář | formátovat pro tisk |
|
www.ruf.cz
|
V knihkupectvích s tzv. "duchovní"
literaturou se zaplňují stoly neustále přibývajícím množstvím
literatury, až ke stropům tyčící se regály již nestačí pojímat
příval knih. Nejrůznější novodobí "mistři" nabízí spolu se
svým poctivým chtěním zaručeně spolehlivou a snadnou cestu
ke spáse, nebo alespoň výrazné zlepšení neutěšeného stavu
jednotlivce. A duch člověka, pobízen tlakem doby i naléhavostí
vnitřního probuzení stojí před horami "pravd" s údivem i v
rozpacích. S údivem před rozsáhlostí duchovního poznání a
s rozpaky, kterou z nabízených "pravd" zvolit. Pyramida lidského
poznání povstává před ním do stále většího rozměru, jehož
šíře i výška mizí v mlze dosavadní nevědomosti.
Neklid duchovního vyhladovění, touha
po poznání a také ne v malé míře zvědavost vede váhající ruku
po hřbetech nepřeberného množství titulů, aby pak vybrala
dílo, odpovídající zájmu a druhu vybírajícího. Naplněn v té
chvíli radostným rozechvěním a tichou nadějí, odchází hledající
se zakoupenými knihami, aby se v přirozené nedočkavosti již
po cestě domů začetl do prvních stránek "duchovního díla".
Má-li dostatečný zájem, jsou jeho následné dny naplněny až
horečnatým studiem nového, pro něj dosud neznámého. V dobré
víře se poctivě zakousává do zkušeností a poznatků jiných
lidí v naději, že z těchto nepatrných střípků skutečna podaří
se mu složit obraz o všehomíru, jeho původu a účelu, aniž
měl přitom kdy možnost tento celek přehlédnout v jeho úplnosti.
Ve vědomí dosud prázdná místa plní se zvolna stále větším
množstvím informací a s rostoucí schopností předávat je dále
jiným, jen o něco málo nevědomějším, narůstá také dojem o
vlastním vědění a duchovním růstu.....
Takto a jistě v mnoha jiných podobách,
v základu však stejná, jsou prožívání mnoha lidí, kteří v
dnešní době chaosu a zmatku snaží se nalézti něco, co by občerstvilo
jejich ducha. Ten však povětšinou i nadále hladoví, neboť
místo bezprostředně občerstvujícího chleba Pravdy opět dostává
jen kamení poznatků a informací, pohotově zpracovávaných usilovnou
prací rozumu.
Pro každého člověka, vážně hledajícího poznání,
které by bylo užitečné jeho duchu, vyvstává proto nejkrajnější
nutnost vytřídit ze stále pestřejší nabídky cest k poznání
nepodstatné a zbývající pečlivě přezkoumat. Má-li být však
toto vytřídění správné a ono přezkoumání přínosné, nemůže
se dít skrze tyto zkoumané a vytřiďované nauky a také ne dosavadními
lidskými názory, které již nesčíslněkrát a nad jakoukoliv
pochybnost prokázali svoji závadnost. Musí to být nezbytně
něco, co stojí nade vším dosavadním lidským poznáním, pracně
a často také omylně sestavované ze zachycených úlomků dění
všehomíru. Úlomků, které v miliardách detailů zrcadlí nespočetné
množství forem a mnohostranných projevů základní, svou podstatou
jednoduché skutečnosti a jen několika málo zákonů s jejich
všeprostupujícím účinkem.
Celý všehomír, který dále můžeme klidně
nazývat stvořením, má jeden jediný původ nebo Prazdroj. Nazývá-li
kdo tento Prazdroj "věčnou přírodní silou" nebo Bohem v nejrůznějších
obměnách Jeho jména, je pro tuto chvíli vedlejší.
Všetvořivá síla, která vše udržuje, pohání
a mající jeden jediný původ, existuje nad jakoukoliv pochybnost
a alespoň povědomí o ní a jejím vše pohánějícím účinku patří
dnes ke standartu vzdělání, jako k němu patří čtení a psaní.
Vyzařování nepředstavitelného žáru a tlaku této síly tvoří
proud, z jehož ochlazování a s tím spojeným štěpením vzniká
všechno viditelné i neviditelné celého stvoření. Dílčí poznávání
těchto jednotlivých odštěpení tvoří největší část nauk, které
dnes jako povodeň zaplavují národy.
Jako vrchol pyramidy však z této záplavy
lidského poznání vystupuje vše celistvě přehlížející vědění,
které svou úplností zná přesné místo a také účel každé dílčí
části. Takovéto vědění však není schopen sestavit člověk svými
omezenými možnostmi vnímání. To může přijít jedině a pouze
z všetvořícího Prazdroje a člověku být poskytnuto k pochopení
jako dar, jehož hodnotu on nikdy plně nedocení.
Jedině vědění, přicházející z Prapůvodu
veškerého jsoucna má v sobě úplnost, nutnou pro pochopení
jednotlivostí, jejich souvislostí a s tím také schopnost zjevit
pravou hodnotu všeho, měřenou ne lidskými, po tisíciletí křivenými
pojmy, nýbrž původem svého vzniku.
Funkci nového, pro lidstvo důležitého soustrojí
a účel jeho jednotlivých součástí je schopen objasnit pouze
konstruktér tohoto soustrojí. Ne jinak je to se soustrojím
stvoření a ději, probíhajících v jeho nejmenších, jakož i
největších částech. Vše to může být správně vysvětleno jen
z původu svého vzniku. Tato prostá skutečnost je každému důsledně
myslícímu člověku srozumitelná.
Pouze z prapůvodu všeho bytí přicházející
vědění nese v sobě tolik hledanou, diskutovanou i neuznávanou,
přesto však skutečně jsoucí živoucí Pravdu, která jest od
věků do věků bez začátku či konce a pro svůj původ stojí a
povždy bude stát nezměrně vysoko nad veškerým, byť i pravdivým
poznáním lidí.
Vznešenost i samotnou tvůrčí mohutnost Pravdy
člověk nikdy nepochopí, neboť sám teprve vznikl jako jeden
ze vzdálených a nespočetných výběžků Jejího ochlazeného vyzařování.
Proto mu také nikdy nelze vtěsnat Pravdu do lidmi formované
nauky a učinit z Její živoucnosti ztrnulé dogma, neboť právě
její živoucí, ničím nezpoutatelná síla nic takového nepřipustí
a ve své nejmyslytelnější přirozenosti každé dogma tříští.
Touto ničím nezkalenou přirozeností a křišťálově jasnou pravostí
jest živoucí Pravda jediným a skutečným vrcholem pyramidy
poznání, slučujíce v sobě vše částečné, dílčí, lidmi dosud
poznané i nepoznané. Lesk Pravdy září z tohoto vrcholu jako
maják, který svými paprsky prosvětluje temnotu duchovní nevědomosti
lidí a zjevuje skutečnou hodnotu jejich dosavadních útržkovitých
poznatků. Nepřináší přitom z Prapůvodu všeho bytí nauku, sestavenou
z těchto lidských poznatků, nýbrž jen čisté, ucelené vědění,
jehož obsahem je čirá, střízlivě věcná a prostá skutečnost,
která svou celistvostí a nepokřiveností bude povždy nezměrně
vysoko nad dílčími a jednostrannými poznatky lidstva.
Pilíři Pravdy jsou tzv. "přírodní zákony",
nazývané také zákony vesmírnými, které jsou ve skutečnosti
"pouze" Jejími mnohostrannými, od věků stále stejně se projevujícími
účinky.
Tyto zákony prostupují celé stvoření jako
neroztržitelné provazce a spojují všechny jeho části v jediný,
nedělitelný celek. A teprve znalost těchto zákonů, s tím spojená
znalost souvislostí mezi jednotlivými částmi stvoření a jejich
propojení s východiskem všeho, s Pravdou, vůbec umožňuje stále
správnější úsudek o čemkoliv, s čím se člověk v životě i v
sobě setká.
Ukázat rozdíl mezi Pravdou a čímkoliv lidským
není snadné. Tušení toho snad může přinést odlišení rozumového
učení o hudbě od vlastního prožívání hudby samotné, která
je schopna, na rozdíl od hudební nauky, mnohdy mocně promlouvat
přímo k citu člověka, zanechávajíce v něm nesmazatelné stopy.
Obdobně proniká síla živé Pravdy jako svítivý paprsek přímo
k duchu člověka a je-li jím přijat, vyvolává v něm mocné děje,
což není možné docílit žádnému lidmi formovanému, byť věci
správně popisujícímu učení. Jedině přijetí Pravdy a Její silou
vůbec umožněné znovuzrození ducha vrací člověku jeho kdysi
dávno ztracené lidství.
Toto pro každého člověka životně důležité
prožití Pravdy nelze zaměňovat za dílčí poznatky o karmě,
reinkarnacích, čakrách, aurách, různých formách přírodní léčby,
astrologii.... Tyto poznatky povždy zůstanou jen pravdivě
poučnými a proto nikdy nebudou schopny nahradit živou sílu
Pravdy, která jediná jest schopna probudit ducha z hlubokého
spánku, trvajícího mnohdy po tisíciletí. Tento až zázračný
účin síly živoucí Pravdy také nelze získat nejrůznějšími východními
či západními náboženskými nebo duchovně filosofickými systémy,
neboť to vše, jen lidmi formované, je s Pravdou a Jejím původem
nesouměřitelné. Proto také není možné Pravdu si volit. Lze
Ji pouze poznat a přijmout nebo odmítnout.
Jelikož Pravda jako všetvořivá síla jest
Prapůvodem všeho, je také jediným pravým měřítkem člověka
a všech jeho výtvorů. Ať jsou to pořadí hodnot, nauky, náboženství
s filosofiemi,názory na smysl lidského bytí, vznik člověka,
způsob života, rodičovství, používání svobodné vůle, zodpovědnost,
úkol lidského ženství, ale také čistě pozemská díla, státní
zákony.... zkrátka úplně vše. Tato skutečnost jest jedna z
nových, Pravdou zjevených přirozeností. Všechno, co se
kdy zformovalo z proudu tvůrčí Prasíly, mělo od počátku svého
vzniku pevně určený účel, jehož plnění umožňuje celému stvoření
tak, jako té nejmenší jeho části, správně se zachvívat a tím
obstát v nezlomných účincích všeprostupujících zákonů.
Jakákoliv byť sebemenší odchylka naprosto
samočinně vynutí dřívější či pozdější vyřazení a následné
odstranění čehokoliv rušivého. V tomto samočinně probíhajícím
dění je zakotveno zdraví i trvání celého všehomíru, který
tak sám sebe chrání před otrávením čímkoliv nezdravým. Jediným
rušitelem pořádku ve stvoření je, žel, člověk, neboť svou
nesprávně používanou svobodnou vůlí začal pro mnohé, od počátku
tvůrčí silou předem dané, stanovovat účely, které vytvořil
jen vlastním, jednostranně rozumovým myšlením, a nedají se
proto žádným způsobem včlenit do stávajícího řádu přirozenosti.
Pro svou existenci, svůj rozum, pro přírodou mu hojně poskytované,
pro ženství, pohlavní pud, duchovní dary a schopnosti, vynálezy
i vědecké objevy, tedy pro všechny jemu dané pomoci ke zrání
ducha ve hmotě, svévolně vymýšlel účely, mající sloužit jeho
stále chorobnějším přáním. Ve svém svobodně zvoleném omezení
chápavosti již nezná účel všeho, co je v něm i okolo něj a
proto také neví, že má-li mít z toho užitek, musí to používat
jen podle původního, jemu už dávno neznámého účelu, daného
od počátku všech věcí Prapůvodem jejich vzniku.
Proto jen Pravda z tohoto Prapůvodu
mu ještě může sjednat jasno v jeho zmateninách a poskytnout
mu tak možnost záchrany před zánikem pod troskami všeho nesprávného.
Přinést v dnešní době zvěst o Pravdě a Jejím opětovném
příchodu na tuto Zemi je velmi obtížné, neboť většina
lidí "díky" nesčetným, často nemálo pochybným duchovním či
náboženským proudům získala k pojmům Pravda, Světlo, Bůh obecnou
nedůvěru. Lví podíl na tomto stavu má však také naprostá nevědomost
lidí o skutečném obsahu těchto pojmů, plynoucí z jednostranně
rozumové orientace dnešního člověka a s tím spojené "chtění
vědět vše lépe", které ve své těžkopádné ztrnulosti odmítá
zabývat se čímkoliv, co jako dosud neznámé vybočuje z průměrnosti
obvyklého.
To je však dobrá živná půda pro pojem "sekta",
kterým je dnešní lidská společnost doslova zamořena, jsouce
proto ochotna pohlížet na vznešenou Pravdu stejně, jako na
ty nejotřesnější formy duchovního násilí a společně s
nimi Ji slepě odsuzovat bez jakéhokoliv rozlišení. Dalším
důvodem odmítání jest zahlcení duchovně hledajících množstvím
informací z nižších hladin poznání, které svým dílčím obsahem,
nebo pro všeobecnou rozšířenost, jsou druhu pozemského člověka
mnohem bližší než to, co k němu sestupuje z výšin, pro něj
z přirozené povahy věcí povždy nedostupných.
Proto jen nemnozí z celého lidstva poznávají
prostou velikost Pravdy a Její hodnotu, naprosto nesouměřitelnou
s čímkoliv, co nabízí i to nejvyšší, zpravidla však jen rozmanitě
pestré poznání lidí. Přesto jsou tato slova napsána a šířena
do světa, aby alespoň někteří z lidí, poctivě usilující o
skutečné lidství a pravé vědění dostali možnost prohlédnout
a vytrhnout svého již také usínajícího ducha ze soumračného
myšlení mnohých, kteří i přes nemalou snahu vytvářejí jen
nízké houští lidských názorů a v něm nacházejí stále nové
a rozšiřující se horizonty poznání, které však pro skutečný
duchovní vzestup nemají často ani nejmenší význam. Promrhání
drahocenného času pro vlastní a skutečné duchovní zrání stává
se při tom jen jedním z doprovodných zel.
Proto každý, kdo to myslíš ze sebou i ostatními
lidmi naprosto vážně a usiluješ skrze čistotu myšlenek a pevné
chtění k dobru o skutečné lidství, pozvedni svůj zrak od země
a pozorně naslouchej cítěním svého ducha, který odedávna touží
do široka rozevřít se životodárnému Světlu živé Pravdy, Jejíž
osvěžující síla a pravé vědění ducha nemůže mít ve své přirozenosti
nic společného se zášeřím mystiky, okultismu a nejasnostmi
či nepřirozenostmi mezerovitých náboženství, která místo živoucí
víry, pramenící z vědoucího přesvědčení, nejednou vyžadují
slepé následování mrtvých nauk, ze kterých zářivá a oživující
síla Pravdy, kterou v sobě nesli v počátcích svého zrodu,
již dávno vyprchala vydatným přispěním lidí. Vytrhni se z
pohodlného snění, zvědavosti i touhy po senzaci a probuď v
sobě vážnou touhu po Pravdě. Budeš-li mít k tomu v sobě ještě
nezbytnou pokoru, umožní ti to jednoho dne vědomě přijmout
Její věcně střízlivý paprsek, který tě posílí a osvobodí ode
všeho dosud nejasného, matoucího a tíživého. Prožití skutečné
radosti ze stále plnějšího chápání věcí a jejich souvislostí,
spojené s jásavým vzletem tvého odlehčeného ducha bude jen
jednou z tvých odměn. |
|
| Ohodnotit článek: |
|
|
pouze pro registrované uživatele
registrace zde |
|
|
Aktuální známka:
1.25 |
|
| Komentáře čtenářů (0) |
| K článku zatím nebyl vložen žádný komentář |
| Pouze pro registrované uživatele |
zobrazit komentáře | přidat komentář
|
|
Pokud se chcete zaregistrovat, můžete tak učinit zde
|
|
|
